Kognitivní zdraví dnes už nevnímáme jako něco „daného“, ale jako aktivně řízený systém. Nejde jen o paměť, ale o schopnost mozku efektivně řídit myšlení, učení, komunikaci, orientaci či rozhodování. Zahrnuje procesy, které jsou narušené při onemocněních jako Alzheimerova choroba, různých formách demence či Parkinsonova choroba s kognitivním postižením. Tyto poruchy postupně snižují schopnost člověka fungovat samostatně a zásadně ovlivňují kvalitu života.
Statistiky jsou přitom neúprosné. Podle World Health Organization dnes žije na světě přibližně 57 milionů lidí s demencí a každý rok přibývá téměř 10 milionů nových případů. Jinými slovy – každé 3 sekundy se objeví nový pacient. Odhady hovoří o tom, že do roku 2050 se tento počet zvýší až na 139 milionů. Zároveň platí, že první změny často začínají mnohem dříve – klidně už po 35. roce života, kdy se přirozeně zpomalují regenerační procesy mozku.
Pokud bych to měla shrnout co nejpraktičtěji, kognitivní zdraví stojí na třech pilířích:
Při zachování jde zejména o ochranu mozku před tichým poškozováním. Klíčovým mechanismem je neuroplasticita – schopnost mozku vytvářet nová spojení. Tu však výrazně brzdí neuroinflamace, která patří mezi hlavní faktory stárnutí mozku. Právě proto se dnes důraz přesouvá na protizánětlivý životní styl, stabilní glykemii, kvalitní spánek a pravidelný pohyb.
Kognitivní zdraví v Telerano TV Markíza s MUDr. R. Lenartovou a Michaelou Králíkovou, ambasadorkou Carnomed SK
Kontrola znamená sledovat, co se s mozkem děje dříve, než přijdou první příznaky.
V praxi jde o práci s rizikovými faktory jako:
Dlouhodobě zvýšený stresový hormon kortizol totiž přímo snižuje objem hipokampu – centra paměti. Proto má zásadní význam vědomá regulace stresu, dechové techniky a mentální trénink.
A nakonec péče. Zde se posouváme od „čekání na problém“ k aktivní podpoře mozku. Důležitou úlohu hraje stimulace mitochondrií, ochrana před oxidačním stresem a aktivace obranných mechanismů, jako je Nrf2 pathway, který řídí tvorbu vlastních antioxidantů a detoxikačních enzymů.
Významnou roli přitom hrají i civilizační faktory. Vysoký krevní tlak, diabetes, obezita, kouření, nedostatek pohybu, stres či sociální izolace patří mezi hlavní rizika. Odhaduje se, že až 30–40 % rizika kognitivních poruch souvisí s faktory, které umíme ovlivnit. To je zásadní zpráva – prevence má reálný efekt.
Jak dobře víte, největší problém není pokročilé stadium, ale to, že si začátku často nikdo nevšimne. Právě zde má smysl být citlivý na jemné změny.
Mezi typické varovné signály patří:
Často se objevuje i změna chování:
Při Parkinsonově chorobě se mohou už v raných fázích objevit jemné kognitivní změny – zpomalené myšlení, problémy s multitaskingem, ale i nenápadné motorické projevy jako zhoršená jemná motorika nebo změny písma.
Důležitý rozdíl je v tom, že normální zapomínání neovlivňuje každodenní fungování. Pokud však změny začnou zasahovat do práce, bezpečnosti nebo vztahů, jde o signál, který by se neměl ignorovat.
Z praktického pohledu proto dává smysl vytvářet prostředí, které mozek podporuje. Pravidelný režim, mentální stimulace, fyzická aktivita, kvalitní komunikace, sociální kontakty a redukce stresu nejsou „doplňky“, ale základní výbava pro fungující mozek.
Z pohledu roku 2026 už totiž neplatí, že suplementace je „něco navíc“. Naopak – při rostoucím oxidačním stresu, environmentální zátěži a metabolickém přetížení organismu se stává cílená biologická podpora mozku jedním ze základních pilířů prevence.
Klíčovou úlohu zde hrají látky, které zasahují přímo do mechanismů stárnutí mozku. Karnosin působí jako ochranný faktor proti glykaci a toxickým metabolitům, čímž pomáhá udržovat funkčnost neuronů a energetický metabolismus. Sulforafan je dnes považován za jeden z nejsilnějších přírodních aktivátorů Nrf2 pathway, čímž spouští vlastní antioxidační a detoxikační mechanismy organismu a zvyšuje odolnost mozku vůči stresu a zánětu. Astaxanthin, jako jeden z nejúčinnějších antioxidantů, dokáže pronikat až do nervové tkáně a chránit ji před poškozením volnými radikály.
Jak dobře víte, právě kombinace těchto mechanismů – ochrana před zánětem, podpora mitochondrií a aktivace vnitřních obranných systémů – je to, co rozhoduje o tom, jak rychle mozek stárne.
Proto má smysl po 35. roce života přistupovat k suplementaci cíleně a systematicky, ne náhodně. Ne jako k „doplňku“, ale jako k součásti strategie, která doplňuje životní styl tam, kde už přirozené mechanismy nestačí.
Jednoduše řečeno: mozek dnes nechráníme jednou věcí, ale systémem každodenních rozhodnutí. A čím dříve s nimi začneme, tím větší šanci máme zachovat si jeho výkon i kvalitu života do vysokého věku.
MUDr. Renáta Lenártová PhD., MSc
Klinická biochemička a lékařka.
Zdroje a fakta:
WHO – Dementia factsheet: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/dementia
Alzheimer’s Disease International: https://www.alzint.org/about/dementia-facts-figures/dementia-statistics/
Alzheimer’s Association (USA): https://www.alz.org/alzheimers-dementia/facts-figures
Lancet Commission on Dementia Prevention: https://www.thelancet.com/commissions/dementia-prevention-intervention-care
Cena s věrnostní slevou 13% je 745,59 Kč
