Vitaminy skupiny B jsou nezbytné pro energetický metabolismus, tvorbu červených krvinek, správnou činnost nervového systému, ale i pro psychickou rovnováhu1.Jejich deficit se může projevit nenápadně: únavou, sníženou koncentrací, podrážděností či problémy s trávením.Přestože jich člověk přijímá dost, může být jejich množství v krvi nízké. V některých případech jde však o problém jejich vstřebávání a zpracování, nikoli o samotný příjem. Vstřebávání B-vitaminů závisí na více faktorech – od stavu trávicího traktu až po genetické predispozice. Aby byly účinné, musí se nejprve vstřebat a přeměnit na aktivní formu. Usuzuji, že právě zde vzniká problém – ne u všech lidí tento proces dokáže fungovat.
Při onemocněních jako Crohnova choroba, celiakie nebo ulcerózní kolitida bývá střevní sliznice poškozena zánětem2. Tento zánět narušuje jemné klky, které jsou zodpovědné za vstřebávání živin. Pokud se klky ztenčí nebo zaniknou, střevo sice potravu zpracuje, ale živiny se nedostanou do krevního oběhu v dostatečném množství. To se týká zejména vitaminu B12, který se vstřebává v konečné části tenkého střeva (ileu) a potřebuje k tomu tzv. vnitřní faktor (intrinsic factor) – bílkovinu tvořící se v žaludku. Pokud je střevo poškozené, tento mechanismus selhává. Některé výzkumy uvádějí, že až 70 % pacientů s Crohnovou chorobou má snížené hladiny B12, a přitom většina z nich přijímá doporučenou denní dávku.
Někteří lidé mohou přijímat dostatek vitaminů skupiny B, avšak jejich tělo je nedokáže správně využít3. Zde problém není ve stravě ani v trávicím traktu, ale v jejich genetické výbavě. Každý z nás má drobné rozdíly v genech – tzv. genetické variace. Jedna z nejznámějších se týká genu MTHFR, který má na starosti přeměnu kyseliny listové (vitaminu B9) na její aktivní formu, kterou buňky umějí přímo použít3. Tělo si při této variaci s běžnou kyselinou listovou neumí dobře poradit – nedokáže ji dostatečně „aktivovat“. Z dlouhodobého hlediska může být výsledkem riziko kardiovaskulárních onemocnění, únavy či dokonce poruch soustředění. Odborníci odhadují, že až třetina Evropanů má tuto genetickou variaci3. To vysvětluje, proč se u některých lidí objevují příznaky nedostatku B-vitaminů, i když je přijímají v dostatečném množství.
Vitamin B12 (kobalamin) se v přírodě nachází téměř výlučně v živočišných produktech – v mase, vejcích, rybách a mléčných výrobcích4. Vegetariáni, a zejména vegani, jsou proto vystaveni vysokému riziku jeho nedostatku. Konstatuji, že i když některé rostlinné produkty (například řasy nebo fermentované potraviny) obsahují analogy B12, většina z nich není pro lidské tělo využitelná4. Dlouhodobý nedostatek B12 vede k megaloblastové anémii, únavě, poruchám koncentrace či dokonce k neurologickým problémům. Usuzuji, že u těchto skupin má smysl pravidelně doplňovat aktivní formu vitaminu B12 – methylkobalamin nebo adenosylkobalamin, které se vstřebávají efektivněji než běžný kyanokobalamin, mají vysokou biologickou dostupnost4 a představují spolehlivou alternativu pro lidi, kteří se vyhýbají živočišným produktům.
S přibývajícím věkem klesá tvorba žaludeční kyseliny (HCl) a již zmíněného intrinsic faktoru, bez nichž se B12 nemůže vstřebat v tenkém střevě3. Podle údajů National Institutes of Health má až 20 % lidí nad 60 let nedostatek vitaminu B125. Odhaduji, že senioři často netrpí nedostatkem příjmu, ale sníženou schopností vstřebávání. Je zřejmé, že i pro tuto skupinu je vhodné doplňovat aktivní a snadno vstřebatelné formy B-vitaminů, které se vstřebávají přes sliznici nebo přímo do krve. Tyto formy mohou seniorům pomoci předcházet zhoršení paměti, snížení koncentrace a neurodegenerativním změnám3, které bývají spojovány s nedostatkem vitaminu B12.“
Podle rozsáhlé analýzy publikované v The Lancet Global Health (2024) má téměř polovina světové populace nedostatek alespoň jednoho z B-vitaminů (B6, B9 nebo B12)6.
Nedostatek se netýká jen rozvojových zemí – nízké hladiny B12 jsou běžné i v Evropě, kde je má podle EFSA Report (2025) přibližně 36 % dospělé populace.
Konstatuji, že tato data ukazují, že problém není ojedinělý, ale systémový a často neviditelný a má přímé důsledky na zdraví, energii i psychickou výkonnost.
Aktivní formy vitaminů B – jako methylkobalamin (B12), pyridoxal-5-fosfát (B6) a 5-MTHF (B9) – představují racionální a vědecky podložené řešení, které dokáže obejít poruchy vstřebávání, genetická omezení i změny související s věkem.
Ing. Mária Zajičková, PhD.
organická chemička, popularizátorka vědy
