Dýchání ústy místo nosem: Proč na tom záleží?

Dýchání patří mezi nejzákladnější funkce lidského organismu. Většina lidí mu proto nevěnuje téměř žádnou pozornost. Přesto může způsob, jakým dýcháme, ovlivňovat kvalitu spánku, zdraví dýchacích cest, ústní dutinu i celkovou pohodu. V posledních letech se objevilo množství článků, videí a doporučení, která upozorňují na údajná rizika dýchání ústy a propagují dýchání nosem jako univerzální řešení různých zdravotních problémů. Co však o tomto tématu říká současná věda?

Mnoho lidí vnímá nos pouze jako vstupní otvor pro vzduch. Ve skutečnosti však plní několik důležitých funkcí. Při průchodu nosní dutinou se vdechovaný vzduch filtruje, ohřívá a zvlhčuje před vstupem do dolních dýchacích cest. Nosní sliznice navíc produkuje oxid dusnatý (NO), molekulu, která se podílí na regulaci průtoku krve a může ovlivňovat funkci dýchacího systému.¹ Právě proto je dýchání nosem považováno za přirozený způsob dýchání u zdravého člověka.

Co se děje při dýchání ústy?

Při dýchání ústy vzduch obchází významnou část přirozených ochranných mechanismů nosu. To neznamená, že každé dýchání ústy je problém. Během intenzivní fyzické zátěže nebo při výrazně ucpaném nose může být dýchání ústy přirozenou a potřebnou reakcí organismu. Pokud se však stane dlouhodobým návykem, může být spojeno s několika nežádoucími důsledky. Jedním z nejlépe zdokumentovaných důsledků chronického dýchání ústy je vysychání ústní dutiny. Pokud jsou ústa dlouhodobě suchá, může se zvyšovat riziko vzniku zubního kazu, zánětu dásní a nepříjemného zápachu z úst.²

Dýchání ústy během spánku

Zvláštní pozornost věnují odborníci dýchání během spánku. Výzkumy naznačují, že chronické dýchání ústy může být spojeno s vyšším výskytem chrápání a některých poruch dýchání během spánku.³ Je však důležité zdůraznit, že dýchání ústy často nebývá příčinou problému, ale jeho důsledkem. Lidé s alergickou rýmou, chronicky ucpaným nosem nebo anatomickými překážkami v nosní dutině mohou být nuceni dýchat ústy, zejména v noci.

Právě z tohoto důvodu se v posledních letech dostala do pozornosti technika známá jako „mouth taping“, tedy přelepování úst páskou během spánku. Myšlenka vychází z předpokladu, že člověk bude nucen dýchat nosem. Ačkoli se objevily menší studie zkoumající tento přístup, důkazy o jeho bezpečnosti a účinnosti jsou zatím omezené.⁴ Zároveň může být nevhodný pro lidi s ucpaným nosem, alergiemi, odchylkou nosní přepážky nebo některými poruchami spánku. Odborníci proto doporučují nejprve řešit příčinu dýchání ústy a teprve následně uvažovat o podobných postupech. Při přetrvávajícím nočním dýchání ústy je totiž důležitější odstranit příčinu neprůchodnosti nosu než řešit samotný příznak.

Je pravda, že dýchání nosem zlepšuje sportovní výkon?

Toto téma se v posledních letech stalo velmi populárním. Některé studie ukazují, že dýchání nosem může během mírné až středně intenzivní zátěže přinášet určité fyziologické výhody, například efektivnější zvlhčování vzduchu nebo vyšší tvorbu oxidu dusnatého.⁵ Při vysoké intenzitě cvičení však většina lidí přirozeně přechází na kombinaci dýchání nosem a ústy, protože organismus potřebuje zajistit dostatečný přísun kyslíku. Současné důkazy proto nepodporují tvrzení, že výhradní dýchání nosem automaticky zlepší sportovní výkon každého člověka.

Závěr

Dýchání nosem představuje přirozený způsob dýchání, který zajišťuje filtraci, ohřívání a zvlhčování vzduchu před vstupem do dýchacích cest. Krátkodobé dýchání ústy je běžnou součástí života a samo o sobě nepředstavuje problém. Pokud se však dýchání ústy stane dlouhodobým návykem, může být spojeno se suchostí ústní dutiny, vyšším rizikem zubních problémů nebo poruchami spánku. V takových případech je vhodné hledat příčinu, která člověku brání dýchat nosem, namísto toho, aby se řešil pouze samotný příznak. U tohoto tématu totiž nejde o trend, ale o fyziologii, která může mít dlouhodobý vliv na zdraví.

Ing. Mária Zajičková, PhD.
organická chemička, popularizátorka vědy

1. Lundberg, J. O., & Weitzberg, E. (1999). Nasal Nitric Oxide in Man. Thorax, 54(10), 947–952.
2. Jefferson, Y. (2010). Mouth Breathing: Adverse Effects on Facial Growth, Health, Academics, and Behavior. General Dentistry, 58(1), 18–25.
3. Fitzpatrick, M. F., McLean, H., Urton, A. M., Tan, A., O’Donnell, D., & Driver, H. S. (2003). Effect of Nasal or Oral Breathing Route on Upper Airway Resistance During Sleep. European Respiratory Journal, 22(5), 827–832.
4. Messineo, L., Taranto-Montemurro, L., White, D. P., & Wellman, A. (2022). Nocturnal Mouth-Taping Shows Promise for Sleep Apnea: A Preliminary Study. Healthcare, 10(9), 1755.
5. Dallam, G. M., Wilber, R. L., Jadelis, K., Fletcher, G., & Romanov, N. (2018). Effect of Nasal Versus Oral Breathing on Exercise Performance. Journal of Sports Science and Medicine, 17(4), 734–740.

Vysvětlivky
Oxid dusnatý (NO) – molekula přirozeně produkovaná v organismu, která se podílí na regulaci průtoku krve a několika fyziologických procesech
Mouth taping – technika spočívající v přelepení úst během spánku s cílem podpořit dýchání nosem