Půst je termín s hlubokými kulturními a náboženskými kořeny. Pro katolíky v období před Velikonocemi jde o čas zdrženlivosti, sebezapření a duchovního soustředění.
V moderní době se však stále častěji setkáváme s tím, že se o půstu nemluví jen v duchovním kontextu, ale také v souvislosti s metabolickým zdravím, regenerací a vědomou prací s výživou. Podobné koncepty se objevují i mimo náboženský kontext v podobě přerušovaného půstu nebo „fastingu“. V období, kdy se lidé učí pracovat s hodnotou příjmu potravy, se přirozeně nabízí otázka, jak organismu dodat kvalitní živiny. Právě zde se do diskuse dostávají koncentrované přírodní zdroje bioaktivních látek – například spirulina a chlorela – mikrořasy s obsahem bílkovin, chlorofylu, fytonutrientů a dalších minerálních látek, které mohou být součástí racionálního jídelníčku v období, kdy se pracuje s časově omezeným stravováním. Právě kombinaci těchto mikrořas – spiruliny a chlorely – přináší i produkt Green detox– Carnomed, který je spojuje do praktické formy pro každodenní doplnění jídelníčku. Díky koncentrovanému obsahu přírodních bioaktivních látek představuje Green detox jednoduchý způsob, jak podpořit příjem kvalitních živin zejména v období, kdy je stravování časově omezené a důraz se klade na nutriční hodnotu každého jídla.
Lze konstatovat, že právě přesun půstu z duchovního kontextu do metabolické roviny vyvolává větší zájem odborné i laické veřejnosti. Tato praxe, která spočívá v časově omezeném stravování, si však získává pozornost nejen díky osobním příběhům, ale i díky výsledkům v několika klinických studiích.
Pokud se během dne déle zdržíme jídla, tělo postupně mění zdroj energie. Po vyčerpání zásob glukózy se zvyšuje mobilizace tukových zásob a dochází ke snížení hladiny inzulínu. Tento přechod souvisí s lepší inzulínovou senzitivitou, což znamená, že buňky efektivněji reagují na inzulín, a tedy lépe regulují hladinu cukru v krvi.
Výzkum publikovaný v časopise Cell Metabolism v roce 2018 ukázal, že časově omezené stravování může zlepšovat inzulínovou senzitivitu, snižovat tělesnou hmotnost a příznivě ovlivňovat kardiometabolické ukazatele, například hladiny triglyceridů nebo zánětlivých markerů¹. Kromě změn v energetickém metabolismu se při delším půstu spouštějí také procesy, které odborníci označují jako autofagie. Jde o mechanismus, při kterém buňky rozkládají poškozené struktury a recyklují je na nové komponenty. Tento jev byl detailně popsán výzkumem, který v roce 2016 získal Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu japonskému vědci Yoshinori Ohsumi². V laboratorních experimentech Ohsumi prokázal, že když jsou buňky vystaveny půstu, aktivují autofagii a čistí vlastní vnitřní prostředí, což zvyšuje jejich odolnost a životaschopnost. Následné výzkumy ukázaly, že autofagie hraje důležitou roli v ochraně proti neurodegenerativním onemocněním a v regulaci buněk při stresu. Je však třeba dodat, že jde o výsledky v konkrétních podmínkách a nelze je automaticky zobecňovat na celou populaci.
Různé formy přerušovaného půstu byly zkoumány také v souvislosti s regulací tělesné hmotnosti. Několik klinických přehledů ukázalo, že redukce energetického příjmu konzistentně vede k úbytku tělesné hmotnosti, zlepšení lipidového profilu a snížení rizikových faktorů metabolického syndromu³. Výsledky však často závisí na celkovém kalorickém deficitu a životním stylu jedince.
Pro dospělé bez závažných zdravotních problémů může být časově omezené stravování relativně bezpečný způsob, jak si strukturovat jídlo a omezit častý příjem kalorií během dne. Lze uvažovat o tom, že některým lidem více vyhovuje jasná struktura než průběžná kontrola porcí během celého dne. Vede je to k lepší kontrole apetitu a zvýšení metabolické flexibility, tedy schopnosti organismu přepnout mezi různými zdroji energie.
To neznamená, že půst je vhodný pro každého. U těhotných a kojících žen, u osob s poruchami příjmu potravy, s podváhou, nebo u lidí s některými chronickými onemocněními může být půst nevhodný nebo dokonce rizikový. U pacientů s diabetem 2. typu, kteří užívají léky ovlivňující hladinu cukru v krvi, je nutné individuální posouzení a dohled zdravotníka⁴.
Půst má dvě různé, ale zajímavě propojené tváře. V rámci náboženské tradice je to symbol sebezapření, soustředění a reflexe. V moderní výživě jde o metabolickou adaptaci, při které se mění pohled na čas a množství přijímané potravy. V obou případech jde o vědomé omezení, ať už s cílem duchovní očisty nebo zdravotních benefitů.
V době nadbytku může půst sloužit také jako připomínka, že jídlo není jen automatická reakce na dostupnost, ale spíše vědomé rozhodnutí o tom, kdy a co přijmeme. Hodnotím to jako fenomén, který odráží potřebu hledat rovnováhu mezi tradicí, vědou a individuálním přístupem. Půst nemusí být zázračný, ale může být nástrojem sebepoznání a rozumného přístupu k výživě.
Ing. Mária Zajičková, PhD.
organická chemička, popularizátorka vědy
1. Sutton, E. F., Beyl, R., Early, K. S., Cefalu, W. T., Ravussin, E., & Peterson, C. M. (2018). Early time-restricted feeding improves insulin sensitivity, blood pressure, and oxidative stress even without weight loss in men with prediabetes. Cell Metabolism, 27(6), 1212–1221.
2. Ohsumi, Y. (2014). Historical landmarks of autophagy research. Cell Research, 24(1), 9–23.
3. Varady, K. A. (2015). Intermittent fasting and metabolic health: A review of human studies. Annual Review of Nutrition, 35, 291–310.
4. Patterson, R. E., & Sears, D. D. (2017). Metabolic effects of intermittent fasting. Annual Review of Nutrition, 37, 371–393.
Vysvětlivky:
Inzulínová senzitivita – schopnost buněk efektivně regulovat hladinu cukru v krvi.
Kardiometabolické ukazatele – parametry jako triglyceridy, HDL cholesterol nebo zánětlivé markery
Metabolická flexibilita – schopnost organismu adaptovat se na změny ve zdrojích energie
Autofagie – vnitrobuněčný proces recyklace poškozených struktur
Cena s věrnostní slevou 13% je 745,59 Kč
