Pokud bychom měli hledat společného jmenovatele většiny biologických procesů v lidském těle, velmi rychle bychom se dostali na úroveň buňky. Právě zde vzniká energie, probíhá oprava poškozených struktur, syntéza důležitých molekul i regulace mnoha mechanismů spojených se stárnutím. Není proto překvapením, že moderní věda věnuje stále větší pozornost látkám, které dokážou podporovat buněčný metabolismus, mitochondriální funkci a energetickou rovnováhu.
Mezi nejdiskutovanější molekuly v této oblasti patří NAD+ (nikotinamid adenin dinukleotid) a koenzym Q10, dvě látky, které sice působí odlišným způsobem, ale jejich význam pro buněčnou energetiku je nepopiratelný.
NAD+ je koenzym přítomný v každé živé buňce. Hraje klíčovou roli při přeměně živin na energii a podílí se na stovkách enzymatických reakcí¹. Bez dostatečné hladiny NAD+ by buňky nedokázaly efektivně produkovat ATP, tedy molekulu představující hlavní energetický zdroj organismu. Význam NAD+ však sahá daleko za hranice energetického metabolismu. Výzkumy ukázaly, že je nezbytný pro aktivitu enzymů nazývaných sirtuiny, které se podílejí na regulaci buněčné opravy, genové exprese a procesů souvisejících se stárnutím². Je logické předpokládat, že pokles hladin NAD+ může ovlivnit několik biologických procesů současně. A právě to pozorujeme i v praxi. Několik studií ukázalo, že koncentrace NAD+ v tkáních s přibývajícím věkem klesá³.
Stárnutí nelze zredukovat na jediný mechanismus. Přesto existují biologické procesy, které se objevují opakovaně. Jedním z nich je postupný pokles dostupnosti NAD+. Nižší hladiny této molekuly mohou znamenat zhoršenou schopnost buněk reagovat na metabolický stres, nižší efektivitu mitochondrií a omezenou aktivitu enzymů odpovědných za buněčnou obnovu². To neznamená, že samotný pokles NAD+ je příčinou všech projevů stárnutí. Spíše jde o jeden z důležitých článků komplexního biologického řetězce. Právě proto se vědecká komunita začala intenzivně zabývat otázkou, jak přirozeně podpořit tvorbu NAD+ v organismu.
Pokud chceme zvýšit hladinu NAD+, samotné podávání této molekuly není ideálním řešením. NAD+ je relativně velká a nestabilní molekula, která se v organismu musí nejprve metabolicky zpracovat. Mnohem efektivnějším přístupem je dodání vhodných prekurzorů, ze kterých si tělo dokáže NAD+ vytvořit vlastními mechanismy. Pod pojmem prekurzor rozumíme látku, která slouží jako výchozí stavební materiál pro vznik jiné biologicky aktivní molekuly. Organismus ji dokáže prostřednictvím přirozených enzymatických procesů přeměnit na výslednou látku, v tomto případě na NAD+. Zjednodušeně řečeno, prekurzor nepředstavuje samotný NAD+, ale „surovinu“, ze které si jej buňka vyrábí podle aktuální potřeby. Právě zde vstupuje do popředí riaGev, který kombinuje nikotinamid ribosid (NR) a D-ribózu.
Nikotinamid ribosid patří mezi nejlépe prozkoumané prekurzory NAD+ a využívá přirozenou metabolickou dráhu. Po vstupu do buňky se relativně efektivně přeměňuje na NAD+⁴. Důležité je, že klinické studie opakovaně prokázaly schopnost nikotinamid ribosidu zvyšovat hladiny NAD+ u lidí⁵. Z praktického pohledu jde o významný fakt. Mnohé látky vykazují slibné výsledky v laboratoři, ale ne vždy se tyto výsledky přenesou do humánních studií. U NR však existují publikovaná data potvrzující biologickou účinnost.
Přítomnost D-ribózy zároveň představuje zajímavý doplněk. Ribóza je přirozenou součástí nukleotidů a energetických molekul včetně ATP. Lze proto usuzovat, že kombinace prekurzoru NAD+ a stavebního substrátu energetického metabolismu vytváří racionální základ pro podporu buněčné energetiky.
Úspěch riaGev proto nelze vysvětlovat jediným faktorem. Spíše jde o spojení biologické logiky, dobře prozkoumaného prekurzoru NAD+ a rostoucího zájmu o podporu buněčných funkcí na úrovni mitochondrií.
Zatímco NAD+ se podílí na přenosu elektronů v mnoha metabolických reakcích, koenzym Q10 je neoddělitelnou součástí mitochondriálního transportního řetězce. Při pohledu na biologické funkce obou látek je zřejmé, že nejde o konkurenci. Naopak jde o molekuly působící na různých úrovních stejného systému. NAD+ zajišťuje přenos elektronů vznikajících během metabolismu živin a podporuje aktivitu několika regulačních enzymů. Koenzym Q10 následně hraje zásadní roli při využití těchto elektronů v mitochondriálním transportním řetězci. Zároveň působí jako antioxidant, který pomáhá chránit buněčné membrány a mitochondrie před oxidačním poškozením⁶.
Jinými slovy, NAD+ pomáhá energii získávat a koenzym Q10 ji pomáhá efektivně přeměňovat na ATP. Jejich funkce se proto spíše doplňují, než překrývají.
Moderní buněčná biologie stále jasněji ukazuje, že kvalita života není pouze otázkou orgánů či systémů, ale také stavu jednotlivých buněk. NAD+ patří mezi nejdůležitější molekuly zapojené do energetického metabolismu, buněčné opravy a regulace procesů souvisejících se stárnutím. Úspěch produktu NAD+RiaGev® EXTRA lze vnímat jako důsledek využití biologicky relevantního prekurzoru NAD+, jehož účinnost při zvyšování hladin NAD+ byla potvrzena v humánních studiích. Z pohledu současných poznatků jde o logický a vědecky podložený přístup k podpoře buněčné energetiky.
Čím více dnes rozumíme fungování buněk, tím jasněji vidíme, že podpora organismu nezačíná na povrchu. Začíná hluboko uvnitř, na úrovni mechanismů, které rozhodují o tom, jak efektivně dokáže buňka vytvářet, využívat a obnovovat energii.
Ing. Mária Zajičková, PhD.
organická chemička, popularizátorka vědy
1. Bogan, K. L., & Brenner, C. (2008). Nicotinic acid, nicotinamide, and nicotinamide riboside: A molecular evaluation of NAD+ precursor vitamins in human nutrition. Annual Review of Nutrition, 28, 115–130.
2. Imai, S. I., & Guarente, L. (2014). NAD+ and sirtuins in aging and disease. Trends in Cell Biology, 24(8), 464–471.
3. Massudi, H., Grant, R., Braidy, N., Guest, J., Farnsworth, B., & Guillemin, G. J. (2012). Age associated changes in oxidative stress and NAD+ metabolism in human tissue. PLoS ONE, 7(7), e42357.
4. Yoshino, J., Baur, J. A., & Imai, S. I. (2018). NAD+ intermediates: The biology and therapeutic potential of NMN and NR. Cell Metabolism, 27(3), 513–528.
5. Martens, C. R., Denman, B. A., Mazzo, M. R., Armstrong, M. L., Reisdorph, N., McQueen, M. B., Chonchol, M., & Seals, D. R. (2018). Chronic nicotinamide riboside supplementation is well tolerated and elevates NAD+ in healthy middle aged and older adults. Nature Communications, 9(1), 1286.
6. Crane, F. L. (2001). Biochemical functions of coenzyme Q10. Journal of the American College of Nutrition, 20(6), 591–598.
Vysvětlivky
Mitochondrie – buněčné organely odpovědné za produkci většiny energie potřebné pro fungování buněk
Sirtuiny – skupina enzymů zapojených do regulace buněčné obnovy, genové exprese a procesů souvisejících se stárnutím
Oxidační stres – stav, při kterém vzniká nerovnováha mezi tvorbou volných radikálů a schopností organismu neutralizovat jejich působení
