Nejnovější experimentální práce publikované a popularizované portálem MedicalXpress poukazují na zajímavý mechanismus, kterým může sloučenina z brokolice – sulforafan – ovlivňovat buňky tlustého střeva. Nejde o „zázračnou potravinu“, ale o biologicky velmi aktivní molekulu, jejíž účinky jsou dnes poměrně dobře prozkoumány na úrovni buněčných a zvířecích modelů.
Sulforafan vzniká z glukorafaninu (přirozeně přítomného v brokolici) působením enzymu myrozináza. Patří mezi izothiokyanáty a je známý zejména tím, že aktivuje transkripční faktor Nrf2 (nuclear factor erythroid 2–related factor 2).
Ve studii Kensler et al., publikované v Proceedings of the National Academy of Sciences, se uvádí, že sulforafan je „a potent inducer of phase 2 detoxification enzymes“ a významně zvyšuje expresi ochranných enzymů jako NQO1 či glutathion-S-transferázy. V experimentálních modelech to vedlo ke zvýšené buněčné ochraně před karcinogeny.
V preklinických modelech kolorektálního karcinomu bylo opakovaně prokázáno:
– redukce proliferace nádorových buněk
– zvýšení apoptózy (programované buněčné smrti)
– modulace zánětlivých drah (NF-κB)
– ovlivnění střevního mikroprostředí
Například studie publikovaná v Cancer Prevention Research uvádí, že sulforafan u myší se sklonem ke vzniku střevních nádorů snížil počet adenomů přibližně o 40–50 % ve srovnání s kontrolní skupinou (v závislosti na dávce a modelu).
V další práci publikované v Clinical Cancer Research se prokázalo, že sulforafan dokáže cílit i na tzv. cancer stem-like cells – tedy subpopulaci buněk spojovanou s recidivou nádoru a rezistencí na léčbu.
Je však třeba zdůraznit: většina těchto dat pochází z laboratorních in-vivo modelů. Přímé klinické důkazy o léčbě nebo prevenci kolorektálního karcinomu u lidí jsou zatím omezené.
– aktivuje Nrf2 → zvyšuje produkci antioxidantů (glutathion)
– tlumí NF-κB → redukuje chronický zánět
– ovlivňuje epigenetiku (inhibice HDAC enzymů)
– podporuje apoptózu nádorových buněk
Právě epigenetický efekt (HDAC inhibice) je obzvlášť zajímavý, protože naznačuje, že sulforafan může měnit expresi genů bez změny DNA sekvence – což je v onkoprevenci velmi perspektivní směr výzkumu.
Epidemiologické studie dlouhodobě ukazují, že vyšší příjem brukvovité zeleniny (brokolice, kapusta, zelí) je spojen s nižším rizikem některých druhů rakoviny včetně kolorektálního karcinomu. Jde však o korelaci, nikoli důkaz kauzality.
Přímé intervenční klinické studie se sulforafanem u pacientů s kolorektálním karcinomem jsou zatím omezené a spíše zkoumají biomarkery (např. změny v detoxikačních enzymech, oxidační stres, zánětlivé markery), nikoli tvrdé klinické endpointy jako přežívání.
Je zásadní rozlišovat mezi:
Koncentrovaný sulforafan (např. standardizované extrakty nebo aktivovaný sulforafan vznikající z glukorafaninu s myrozinázou) může dosahovat násobně vyšších dávek než běžná strava.
Ačkoli je sulforafan v potravinovém kontextu považován za bezpečný, vysokodávkové doplňky stravy:
– nemají stejná bezpečnostní data jako běžná zelenina
– mohou interagovat s léčbou (chemoterapie, imunoterapie, antikoagulancia)
– mohou ovlivňovat metabolismus léků přes cytochrom P450
Zatím neexistuje konsenzus, že vysoké dávky kapslového sulforafanu léčí nebo nahrazují onkologickou terapii. Většina klinických studií byla krátkodobá a zaměřená na biomarkery, nikoli na dlouhodobé přežívání.
Proto platí: Koncentrovaný sulforafan v kapslové formě může být předmětem zájmu v oblasti prevence a podpory buněčné ochrany, ale není registrovaným lékem na rakovinu tlustého střeva a neměl by se používat jako náhrada standardní léčby.
Výzkum sulforafanu je vědecky seriózní a biologicky přesvědčivý. Mechanismy účinku – aktivace Nrf2, epigenetické působení, modulace zánětu – dávají smysl v kontextu prevence chronických onemocnění včetně kolorektálního karcinomu.
To však neznamená, že „brokolice léčí rakovinu“. Znamená to, že bioaktivní látky z brukvovité zeleniny představují zajímavý směr výzkumu a potenciální podpůrný nástroj v oblasti prevence a buněčné ochrany.
MUDr. R. Lenártová, PhD., MSc.,
lékařka a klinická biochemička
Zdroje a reference:
Hlavní zdroj – meta-analýza publikovaná v BMC Gastroenterology (2025)„Broccoli can have a protective effect against colon cancer, study reveals“ – detail článku včetně dat o 17 studiích, více než 639 500 účastnících a 97 595 případech kolorektálního karcinomu:
https://medicalxpress.com/news/2025-08-broccoli-effect-colon-cancer-reveals.html
Originální studie (meta-analýza) Výzkum je označen jako Bo Lai et al., „Cruciferous vegetables intake and risk of colon cancer: a dose–response meta-analysis“, publikovaný v BMC Gastroenterology, 2025, DOI: 10.1186/s12876-025-04163-9 – zde je přímo DOI pro rychlý přístup:
https://doi.org/10.1186/s12876-025-04163-9
Další zdroj potvrzující klíčové údaje – Zpráva o výsledcích téže meta-analýzy včetně „sweet spot“ 20–40 g denně a ochranného efektu 20 %:
https://www.medicalnews.pk/30-Aug-2025/cruciferous-vegetables-lower-colon-cancer-risk-study
Cena s věrnostní slevou 13% je 878,70 Kč
