Zdraví člověka by mělo být na prvním místě. Snažíme se udržovat si jej a chránit sebe a své blízké, jak to jen nejlépe jde. Vhodná životospráva, kvalitní strava a pohyb jsou počátkem úspěchu. Existuje ještě něco, co nám pomůže zlepšit výsledky našeho snažení? A co když nás překvapí onemocnění nebo jiná nepohoda? Vyzkoušejme odborníky doporučovaný výživový doplněk s názvem Karnosin EXTRA.
Karnosin je biologicky aktivní dipeptid složený ze dvou aminokyselin, a to L-histidin a β-alanin. Vyskytuje se běžně v našem těle a jeho nejvyšší koncentrace je ve velkém mozku, v mozečku, v kosterních svalech a v srdci. O jeho účincích v souvislosti s poruchami autistického spektra se psalo již mnohokrát, ale díky mnoha dalším výzkumům jsou známé i jeho další mimořádné účinky.
Karnosin je všestranný neuroprotektant, tak lze charakterizovat účinky karnosinu při neurodegenerativních onemocněních. Nízké hladiny karnosinu v krvi jsou spojeny například s Alzheimerovou chorobou. Karbonová anhydráza je nižší v mozku pacientů s tímto onemocněním, proto karnosin působí jako aktivátor. Vědecké studie prokázaly, že pacienti s Parkinsonovou chorobou trpí často na poškozenou glyceraldehyddehydrogenázu, důležitý enzym nacházející se v přední mozkové kůře. Karnosin chrání organismus proti poškození tohoto enzymu. Epilepsie a schizofrenie jsou chronická onemocnění, která také patří do velké skupiny onemocnění, kde se na poškození mozkových buněk podílí oxidační stres a karbonylace. Protože karnosin efektivně potlačuje obě tyto formy reakcí, stává se tak vhodným potravinovým doplňkem léčby takových pacientů. Karnosin má významné antikonvulzivní účinky, jak bylo prokázáno studiemi v poslední době. Proto je jeho užívání nadějí i pro epileptiky. Studie na laboratorních zvířatech, u kterých se vyskytly uměle vyvolané záchvaty, zjistila, že podávání karnosinu snížilo závažnost i trvání záchvatů. Sclerosis multiplex (SM) neboli roztroušená mozkomíšní skleróza patří mezi autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému s nejistou prognózou a omezenou léčbou. Na podzim roku 2019 byly publikovány výsledky otevřené studie realizované na Univerzitě v Novém Sadu, která prokázala, že suplementace karnosinu u pacientů se SM by mohla být prospěšná při snižování únavového syndromu.
Prof. Alan Hipkiss z Astonské univerzity v Birminghamu v roce 2015 publikoval studii, podle níž má karnosin velký potenciál při léčbě deprese. Karnosin podávaný jako doplněk stravy je schopen pozitivně ovlivňovat chování u lidí trpících depresí. Vzhledem k faktu, že karnosin ovlivňuje glutamátový systém, byla v roce 2020 publikována v časopise Journal of Affective Disorders studie zaměřená na použití karnosinu při léčbě velké depresivní poruchy. Léčba byla u pacientů dobře tolerována bez vážnějších nežádoucích účinků.
Dalším benefitem karnosinu je schopnost zlepšit funkci srdce. Poskytuje ochranu proti kornatění cév, snižuje krevní tlak otevíráním krevních cév. Karnosin dokáže zabránit tvorbě glykovaného lipoproteinu s nízkou hustotou, který může stimulovat tvorbu pěnových buněk. Ty jsou spojeny s poruchami oběhového systému běžně se vyskytujících u lidí trpících na diabetes.
Nelze zapomenout na jeho nepopíratelné „omlazující“ účinky, díky nimž se považuje za revoluční látku v boji proti stárnutí. Na základě vědeckých studií bylo prokázáno, že má úžasnou schopnost omlazovat stárnoucí buňky a měnit je na plně funkční, protože dokáže zpomalit proces zkracování telomer. Telomery jsou koncové oblasti chromozomů, které chrání úseky nukleových kyselin před ztrátou, poškozením, chybnými kombinacemi a chybnou replikací během dělení buněk. Procesem opakovaného dělení buněk se postupem času telomery degradují, odbourávají a výsledkem je pak jejich zkracování, což má za následek sníženou schopnost obnovy buněk a jejich stárnutí. Dokáže prodloužit dobu mezi rozdělením buněk a současně zvýšit počet dělení o 150 %, čímž výrazně prodlužuje životnost každé buňky v těle.
Toto potvrdily i pokusné studie a experimentální práce provedené „in vitro“, že karnosin je schopen omlazovat starší buňky v kulturách a také pokusy „in vivo“ provedené na myších, kde karnosin potlačoval viditelné znaky stárnutí.
V rozmezí od 20. do 70. roku života se svalová hmota organismu sníží o 20 procent. Stejně se snižuje i síla a vytrvalost, takže celkové snížení svalové efektivity se blíží ke 40 procentům. Koncentrace karnosinu a jeho antioxidační efekt klesne na polovinu původních hodnot. Jeho doplnění tedy vede ke zvýšení síly, odolnosti, vytrvalosti a urychlení regenerace. Ruský vědec Severin prokázal, že dodání karnosinu do tekutiny, ve které byly inkubovány izolované vyčerpané svaly, způsobilo následnou obnovu plné svalové energie.
V současnosti je karnosin nejsilnější antioxidant, pokud jde o likvidaci volných radikálů. V případě napadení tkání nebezpečnými sloučeninami, které vznikly působením volných radikálů, je aktivní. Dokonce ve větší míře než vitamín C. Zabraňuje rozvoji aterosklerózy, šedého zákalu, zánětlivých a degenerativních procesů kloubů.
Použité zdroje:
www.karnozin.sk, www.karnozin-extra.sk
Hipkiss, A.R., 2015. Possible benefit of dietary carnosine towards depressive disorders. Aging and disease, 6(5), p.300._
Ouyang, L., Tian, Y., Bao, Y., Xu, ;H., Cheng, J., Wang, B., Shen,Y., Chen, Z. and Lyu, J., 2016. Carnosine decreased neuronal cell death through targeting glutamate system and astrocyte mitochondrial bioenergetics in cultured neuron/astrocyte exposed to OGD/recovery. Brain research bulletin, 124, pp.76-84._
Araminia, B., Shalbafan, M., Mortezaei, A., Shirazi, E., Ghaffari, S., Sahebolzamani, E., Mortazavi, S.H., Shariati, B., Ardebili, M.E., Aqamolaei, A. and Naderi, S., 2020. L-Carnosinecombination therapy for major depressive disorder: A randomized, double-blind, placebo-controlled trial. Journal of Affective Disorders, 267, pp.131-136._
Jia, R., Ayling, K., Chalder, T., Massey, A., Broadbent, E., Coupland, C. and Vedhara, K., 2020. Mental health in the UK during the COVID-19 pandemic: cross-sectional analyses from a community cohort study. BMJ open, 10(9), p.e040620.
https://onlinelibrary.wiley.com
