
Když se dnes mluví o zdravém stárnutí, většina diskuse se stále pohybuje na povrchu. Zmiňuje se oxidační stres, volné radikály nebo „anti-aging“, ale biologická realita je podstatně komplexnější. Stárnutí není jednorozměrný proces. Jde o souběh několika mechanismů, které se navzájem zesilují. Chronický nízkostupňový zánět, poškození mitochondrií, glykace proteinů, karbonylový stres či postupné selhávání buněčných obranných systémů. To vše jsou procesy, které postupně snižují schopnost buněk regenerovat se, efektivně produkovat energii a udržovat biologickou rovnováhu organismu.
Právě proto dnes moderní preventivní medicína stále více opouští představu jedné „zázračné molekuly“. Mnohem zajímavější je koncept kombinace látek, které zasahují rozdílné biologické dráhy a vzájemně se doplňují. Z tohoto pohledu je spojení karnozinu a sulforafanu mimořádně zajímavé.
Ačkoli přímých klinických studií zkoumajících tuto kombinaci zatím není mnoho, z hlediska mechanismu jde o velmi logické propojení. Karnozin pomáhá redukovat samotné poškození buněk, zatímco sulforafan aktivuje vnitřní obranné mechanismy organismu. Výsledkem může být efekt, který je větší než součet jednotlivých částí.
Karnozin je přirozeně se vyskytující dipeptid složený z β-alaninu a histidinu. Vysoké koncentrace nacházíme zejména ve svalech, mozku a dalších metabolicky aktivních tkáních. Z biologického hlediska je zajímavý tím, že nepůsobí pouze jako antioxidant v tradičním smyslu slova. Jeho hlavní síla spočívá ve schopnosti vázat reaktivní aldehydy a karbonylové sloučeniny, které vznikají během oxidačního stresu a poškozují buněčné struktury.
Jedním z nejvýznamnějších procesů, do kterých karnozin zasahuje, je glykace. Jde o neenzymatické poškozování proteinů cukry a jejich metabolity, což vede k tvorbě tzv. AGE produktů (Advanced Glycation End Products). Tyto sloučeniny postupně mění strukturu proteinů, snižují jejich funkčnost a podporují chronický zánět. Glykace se přitom netýká pouze kůže nebo kolagenu. Zasahuje mitochondrie, cévy, nervový systém i enzymové systémy organismu. Právě proto se karnozin dostává do centra zájmu výzkumu v oblastech neurodegenerace, metabolického zdraví a medicíny dlouhověkosti. Experimentální práce ukazují, že dokáže snižovat lipidovou peroxidaci, stabilizovat mitochondriální funkci a tlumit poškození buněk způsobené karbonylovým stresem¹.
Z praktického pohledu je zajímavé také to, že karnozin působí jako intracelulární pH pufr. V praxi to znamená, že v prostředí metabolického stresu pomáhá udržovat stabilnější podmínky pro buněčný metabolismus a produkci energie.

Pokud karnozin funguje jako ochrana před poškozením, sulforafan představuje úplně jinou biologickou strategii. Tato látka, přirozeně přítomná zejména v brokolici a další zelenině, nefunguje primárně jako klasický antioxidant. Její hlavní účinek spočívá v aktivaci transkripčního faktoru NRF2 — jednoho z nejdůležitějších regulačních systémů buněčné obrany².
Za normálních okolností je NRF2 v buňce blokován proteinem KEAP1. Sulforafan však dokáže tuto vazbu narušit, čímž umožní NRF2 aktivovat stovky genů odpovědných za ochranu buňky. Výsledkem je zvýšená produkce glutathionu, detoxikačních enzymů II. fáze, hemoxygenázy-1 (HO-1) či enzymu NQO1.
Tento mechanismus je mimořádně zajímavý, protože nejde o jednoduché „dodání antioxidantu zvenčí“. Buňka je stimulována k tomu, aby zvýšila svou vlastní adaptační kapacitu. A právě v tom spočívá moderní koncept, který vede organismus k silnější obraně.
Studie publikované v odborných časopisech ukazují jeho potenciál při ochraně mitochondrií, regulaci zánětlivých procesů i podpoře metabolického zdraví³. Mimořádně intenzivně se zkoumá také jeho úloha při neurodegenerativních onemocněních a procesech souvisejících se stárnutím.
Z biologického hlediska je zajímavé právě to, že karnozin a sulforafan zasahují rozdílné úrovně buněk. Karnozin pomáhá zachytávat a neutralizovat poškozující molekuly ještě předtím, než poškodí proteiny, lipidy nebo mitochondrie. Sulforafan naopak aktivuje vnitřní obranné systémy buňky a zvyšuje její schopnost zvládat zátěž. Jeden mechanismus tedy redukuje vznik poškození, druhý zvyšuje biologickou odolnost organismu.
Tento koncept je velmi blízký tomu, co dnes pozorujeme v moderní medicíně dlouhověkosti. Komplexní biologické procesy lze jen zřídka efektivně ovlivnit jediným zásahem. Mnohem větší význam má kombinace intervencí, které se doplňují na úrovni mitochondrií, zánětu, detoxikace a buněčné ochrany.
Také naše klinická pozorování na skupině 150 účastnic naznačují, že kombinace karnozinu a sulforafanu může přinášet výraznější efekt než podávání jednotlivých látek samostatně. Účastnice v kombinované skupině vykazovaly konzistentnější zlepšení subjektivních i funkčních parametrů, zejména v oblasti energetické úrovně, regenerace a celkového vnímání vitality. Zároveň byl pozorován trend k lepšímu zvládání zátěže a nižší míře subjektivního vyčerpání.
Ačkoli tato data zatím nelze interpretovat jako randomizované klinické důkazy, poskytují zajímavý signál, který je v souladu s hypotézou synergického působení obou látek.

Právě toto je důležitý moment moderní suplementace. Není postavena na marketingových heslech, ale na pochopení biologických souvislostí. A čím více dnes rozumíme, tím více se ukazuje, že účinné intervence pravděpodobně nevzniknou z jedné molekuly, ale ze synergického působení několika mechanismů současně.
Ing. Mária Zajičková, PhD.
organická chemička, popularizátorka vědy
1. Boldyrev, A. A., Aldini, G., & Derave, W. (2007). Carnosine as a natural antioxidant and anti-aging agent. Biochemistry (Moscow), 72(10), 1178–1185.
2. Cuadrado, A., Rojo, A. I., Wells, G., Hayes, J. D., Cousin, S. P., Rumsey, W. L., Attucks, O. C., Franklin, S., Levonen, A. L., Kensler, T. W., & Dinkova-Kostova, A. T. (2019). Therapeutic targeting of the NRF2 and KEAP1 partnership in chronic diseases. Nature Reviews Drug Discovery, 18(4), 295–317.
3. Zhang, Y., Talalay, P., Cho, C. G., & Posner, G. H. (2015). Sulforaphane, a dietary component of broccoli, inhibits inflammation through activation of NRF2 pathway. Molecular Nutrition & Food Research, 59(1), 5–16.
4. Hybertson, B. M., Gao, B., Bose, S. K., & McCord, J. M. (2011). Oxidative stress in health and disease: the therapeutic potential of Nrf2 activation. Journal of Clinical Biochemistry and Nutrition, 48(1), 2–12.
5. Kalinina, E. V., Chernov, N. N., Saprin, A. N., & Berezov, T. T. (2014). Carnosine and its role in cellular protection mechanisms. Biochemistry (Moscow), 79(10), 1056–1069.
Vysvětlivky:
Oxidační stres – nerovnováha mezi volnými radikály a jejich neutralizací
Mitochondrie – buňky produkující energii
Glykace proteinů – poškozování proteinů cukry
AGE produkty – konečné produkty glykace urychlující stárnutí
Karbonylový stres – hromadění reaktivních látek poškozujících buňky
Glutathion – hlavní vnitřní antioxidant buňky
Medicína dlouhověkosti – medicína zaměřená na zpomalení stárnutí





