Vysoký cholesterol v kontextu metabolismu a životního stylu

Úvod

Podle publikací v The Lancet¹ patří zvýšená hladina cholesterolu mezi hlavní rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. Konstatuji však, že v běžné praxi je cholesterol často vnímán zjednodušeně, jako „škodlivá látka“, kterou je třeba snižovat. Domnívám se, že takový pohled není úplný, jelikož cholesterol je pro organismus nezbytnou biologickou molekulou s více funkcemi.

V následujících řádcích chci poukázat na to, co cholesterol ve skutečnosti je, jaké má funkce, jaké faktory ovlivňují jeho hladinu a jakou roli hraje pohyb v jeho regulaci.

Co je cholesterol a jakou má funkci?

Cholesterol je lipidová látka, která je přirozenou součástí lidského organismu. Podílí se na tvorbě buněčných membrán, hormonů a vitaminu D². Konstatuji proto, že bez cholesterolu by nebylo možné zajistit stabilitu buněčných struktur ani správné fungování hormonálního systému. Z pohledu transportu v krvi rozlišujeme zejména dvě formy. LDL cholesterol, často označovaný jako „špatný“, přenáší cholesterol z jater do tkání. Při jeho nadbytku může docházet k ukládání cholesterolu do cévních stěn. Naopak HDL cholesterol, označovaný jako „dobrý“, zajišťuje zpětný transport cholesterolu z periferních tkání zpět do jater, kde se následně metabolizuje. Domnívám se proto, že samotný cholesterol není problémem, ale spíše nerovnováha mezi jeho jednotlivými formami³.

Individuální faktory a vliv pohybu na hladinu cholesterolu

Zajímavým faktem je, že přibližně 70 až 80 % cholesterolu si organismus vytváří sám, zejména v játrech. To znamená, že hladina cholesterolu není závislá výlučně na stravě. Usuzuji, že i při relativně zdravém životním stylu mohou být hodnoty cholesterolu ovlivněny více faktory. Mezi nejdůležitější patří genetika, která určuje způsob metabolismu lipidů. Stejně významnou roli hraje inzulinová citlivost, hormonální regulace a celková metabolická aktivita organismu⁴. Konstatuji, že právě tyto vnitřní mechanismy často vysvětlují, proč mají někteří jedinci zvýšený cholesterol i navzdory dodržování zásad zdravé výživy.

V kontextu regulace cholesterolu považuji pohyb za jeden z klíčových faktorů. Podle studií publikovaných v Journal of the American College of Cardiology⁵ má pravidelná aerobní aktivita významný vliv na lipidový profil. Konkrétně jde o pohyb, při kterém tělo potřebuje větší množství kyslíku, jako je rychlá chůze, běh nebo jízda na kole. Taková aktivita vykonávaná několikrát týdně dokáže snížit LDL cholesterol přibližně o 5 až 10 % a zároveň zvýšit hladinu HDL cholesterolu.

Interakce mezi zánětem a cholesterolem

Podle publikací v Circulation⁶ se v posledních letech stále více zdůrazňuje role zánětu jako klíčového faktoru při vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Zvýšená hladina cholesterolu nemusí být jediným spouštěčem patologických procesů, pokud není přítomno zánětlivé prostředí v cévách. Domnívám se, že právě kombinace zvýšeného LDL cholesterolu a chronického nízkostupňového zánětu vytváří podmínky pro jeho ukládání v cévní stěně. V takovém prostředí dochází k oxidaci LDL částic, které se následně stávají biologicky aktivnějšími a mohou iniciovat zánětlivou reakci. Tento proces vede k postupnému vzniku aterosklerotických plátů. Z tohoto pohledu usuzuji, že efektivní prevence by neměla být zaměřena výlučně na snižování hladiny cholesterolu, ale také na redukci zánětu a podporu celkové metabolické rovnováhy.

Diskuse na závěr

Na základě dostupných poznatků konstatuji, že cholesterol je neoddělitelnou součástí lidského organismu a jeho přítomnost je nezbytná pro správné fungování více fyziologických procesů. Problémem se stává až jeho nerovnováha, zejména zvýšená hladina LDL cholesterolu. Domnívám se, že vnímání cholesterolu by mělo být komplexnější, přičemž je třeba zohlednit nejen stravu, ale i genetické predispozice, hormonální stav a úroveň fyzické aktivity. Pohyb v tomto kontextu představuje efektivní a přirozený nástroj, který může významně přispět ke zlepšení lipidového profilu. Zároveň však usuzuji, že optimální přístup spočívá v kombinaci racionální životosprávy, pohybu, metabolické rovnováhy a individualizovaného přístupu ke zdraví.

Ing. Mária Zajičková, PhD.
organická chemička, popularizátorka vědy

1. Ference, B. A., Ginsberg, H. N., Graham, I., Ray, K. K., Packard, C. J., Bruckert, E., Hegele, R. A., Krauss, R. M., Raal, F. J., Schunkert, H., Watts, G. F., Borén, J., Fazio, S., Horton, J. D., Masana, L., Nicholls, S. J., Nordestgaard, B. G., van de Sluis, B., Taskinen, M. R., Tokgözoğlu, L., & Landmesser, U. (2017). Low-density lipoproteins cause atherosclerotic cardiovascular disease. The Lancet, 389(10077), 1399–1409.
2. Goldstein, J. L., & Brown, M. S. (2015). A century of cholesterol and coronaries: From plaques to genes to statins. Cell, 161(1), 161–172.
3. Barter, P., Gotto, A. M., LaRosa, J. C., Maroni, J., Szarek, M., Grundy, S. M., Kastelein, J. J. P., Bittner, V., & Fruchart, J. C. (2007). HDL cholesterol, very low levels of LDL cholesterol, and cardiovascular events. New England Journal of Medicine, 357(13), 1301–1310.
4. Reaven, G. M. (2005). Insulin resistance, the insulin resistance syndrome, and cardiovascular disease. Panminerva Medica, 47(4), 201–210.
5. Kodama, S., Tanaka, S., Saito, K., Shu, M., Sone, Y., Onitake, F., Suzuki, E., Shimano, H., Yamamoto, S., Kondo, K., Ohashi, Y., Yamada, N., & Sone, H. (2007). Effect of aerobic exercise training on serum levels of high-density lipoprotein cholesterol. Journal of the American College of Cardiology, 50(6), 552–558.
6. Libby, P. (2002). Inflammation in atherosclerosis. Circulation, 105(9), 1135–1143.

Vysvětlivky
Oxidace LDL – chemická změna LDL částic, při které se stávají škodlivějšími a podporují zánět v cévách.
Ateroskleróza – proces ukládání tukových látek v cévách, který vede k jejich zúžení a zhoršenému průtoku krve.