Třeba klimatizaci čistit?

Během horkých letních dnů patří klimatizace mezi nejvyužívanější zařízení v domácnostech, kancelářích i automobilech. Většina lidí se však soustředí především na její chladicí výkon a jen málokdo přemýšlí nad tím, co se děje uvnitř systému během měsíců pravidelného provozu. Právě zde vzniká otázka, kterou si mnozí kladou až ve chvíli, kdy se objeví nepříjemný zápach nebo zhoršená kvalita vzduchu: Je třeba klimatizaci pravidelně čistit, nebo jde pouze o doporučení bez většího významu?

Odpověď je poměrně jednoznačná. Klimatizace patří mezi zařízení, ve kterých se mohou za určitých podmínek hromadit mikroorganismy, prach a organické nečistoty. Pokud se údržba zanedbává, může to ovlivnit nejen fungování zařízení, ale také kvalitu vzduchu, který dýcháme.¹

Proč se klimatizace stává vhodným prostředím pro mikroorganismy?

Na úvod je třeba pochopit, jak klimatizace funguje. Během chlazení dochází ke kondenzaci vzdušné vlhkosti na výparníku. Vzniká tak prostředí, které je chladné a zároveň vlhké. Právě kombinace vlhkosti, prachu a organických nečistot vytváří podmínky vhodné pro růst některých bakterií a plísní.² Situaci ještě zhoršují zanesené filtry nebo dlouhá období bez čištění. Neznamená to, že každá klimatizace automaticky představuje zdravotní riziko. Riziko však roste úměrně tomu, jak dlouho zůstává systém bez pravidelné údržby.

Co se může v klimatizaci nacházet?

Když se mluví o znečištěné klimatizaci, lidé si často představí pouze prach. Realita je však o něco komplexnější. Ve vnitřních částech systému se mohou nacházet různé druhy bakterií, mikroskopických hub a plísní.³ Některé z nich jsou přirozeně přítomné v prostředí a za běžných okolností nepředstavují problém. Pokud se však začnou množit ve větším množství, mohou být zdrojem nepříjemného zápachu nebo zhoršené kvality vnitřního ovzduší. Právě charakteristický zatuchlý zápach po zapnutí klimatizace bývá jedním z nejčastějších signálů, že si systém zaslouží důkladnější kontrolu.

Může špinavá klimatizace ovlivnit zdraví?

Odborníci se shodují, že pravidelně udržovaná klimatizace je obecně bezpečná.⁴ Při zanedbané údržbě však může docházet ke zvýšené expozici mikroorganismům, alergenům nebo prachovým částicím. Citlivější osoby mohou následně pociťovat podráždění dýchacích cest, kašel, kýchání nebo zhoršení alergických příznaků.⁵ Největší pozornost by měly údržbě věnovat domácnosti s alergiky, astmatiky, malými dětmi nebo staršími lidmi, kteří mohou být na kvalitu vzduchu citlivější.

Nestačí pouze vyčistit filtr

Mnoho uživatelů se domnívá, že údržba klimatizace spočívá výhradně v opláchnutí filtrů. Ačkoli jde o důležitý krok, samotné filtry představují pouze jednu část celého systému. Nečistoty se mohou usazovat také na výparníku, ventilátoru, odvodňovacích částech a dalších komponentech.⁶ Proto odborné servisní čištění zahrnuje podstatně více než jen základní odstranění prachu z filtrů. Pravidelná údržba zároveň pomáhá zachovat optimální účinnost zařízení a může prodloužit jeho životnost.

Jak často klimatizaci čistit?

Přesná frekvence závisí na typu zařízení, intenzitě používání a prostředí, ve kterém se nachází. Obecně se doporučuje pravidelné čištění filtrů během sezóny a odborná servisní kontrola alespoň jednou ročně.⁷ V prašném prostředí nebo při intenzivním používání může být nutná i častější údržba. Pravidelné čištění přitom není jen otázkou hygieny. Představuje také způsob, jak udržet klimatizaci efektivní, energeticky úspornou a spolehlivou.

Závěr

Klimatizace sama o sobě nepředstavuje problém. Problémem se může stát až tehdy, když se zanedbává její údržba. Vlhké prostředí uvnitř systému totiž může podporovat hromadění prachu, bakterií a plísní, které následně ovlivňují kvalitu vzduchu v interiéru.^1,2,8 Pravidelné čištění filtrů, odborný servis a v případě potřeby také vhodně provedená ozonizace představují účinnou kombinaci kroků, které pomáhají udržovat klimatizaci v dobrém technickém i hygienickém stavu.

Ing. Mária Zajičková, PhD.
organická chemička, popularizátorka vědy

1. Luongo, J. C., Miller, S. L., & Nazaroff, W. W. (2016). Environmental Conditions in Mechanical Ventilation Systems and Their Influence on Microbial Growth. Indoor Air, 26(6), 888–899.
2. Batterman, S., Godwin, C., & Jia, C. (2005). Long Duration Tests of Room Air Conditioners as Bacterial and Fungal Reservoirs. Indoor Air, 15(6), 395–404.
3. Hugenholtz, P., & Fuerst, J. A. (1992). Heterotrophic Bacteria in an Air-Handling System. Applied and Environmental Microbiology, 58(12), 3914–3920.
4. Fisk, W. J., Seppänen, O., Faulkner, D., & Huang, J. (2005). Economic Benefits of Improved Air Quality in Buildings. Indoor Air, 15(Suppl. 10), 27–38.
5. Mendell, M. J., Mirer, A. G., Cheung, K., Tong, M., & Douwes, J. (2011). Respiratory and Allergic Health Effects of Dampness, Mold and Dampness-Related Agents. Indoor Air, 21(3), 148–167.
6. Aydogdu, H., Asan, A., & Tatman Otkun, M. (2010). Indoor and Outdoor Airborne Bacteria in Air Conditioning Systems. Environmental Monitoring and Assessment, 166(1–4), 223–229.
7. World Health Organization. (2021). WHO Global Air Quality Guidelines.
8. American Society of Heating, Refrigerating and Air-Conditioning Engineers. (2022). HVAC Maintenance Guidelines.

Vysvětlivky
Mikroorganismy – mikroskopické organismy, mezi které patří bakterie, plísně nebo kvasinky
Biofilm – vrstva mikroorganismů a organických látek usazená na povrchu zařízení