0,00  0

Košík

Žádné produkty v košíku.

Žádné produkty v košíku.

Pokračovat v nákupu

Sulforafan EXTRA a jeho dospívání jako klinicky relevantního nutraceutika při prevenci a léčbě chronických onemocnění

Publikováno v National Center for Biotechnology Information dne 14. 10. 2019, distribuováno pod licencí Creative Commons Attribution License.

Zobrazit původní článek

Souhrn klinicky významných účinků Sulforafanu:

Akce  Klinické důsledky
(1) Zvyšuje syntézu glutationu [117].  To má důsledky na oxidační stres a detoxikaci, protože glutation je substrátem pro obě cesty. Glutation je též antioxidant sám o sobě.
(2) Inhibuje některé detoxikační enzymy fáze 1, které aktivují chemické karcinogeny [118]. To snižuje hladinu toxických meziproduktů s karcinogenním potenciálem. Umožňuje též fázi 2 „držet krok“ se zpracováním fáze 1.
(3) Zvyšuje aktivitu detoxikačních enzymů fáze 2. Sulforafan se považuje za nejúčinnější z látek indukujících fázi 2 [79]. Jako monofunkční induktor se sulforafan považuje za významnou složku antikarcinogenního účinku brokolice.
(4) Poskytuje významnou antioxidační aktivitu, hlavně díky svojí schopnosti indukovat syntézu glutationu. Glutation je kritickým faktorem při ochraně organizmů před toxicitou a chorobami [119]. Schopnost sulforafanu regulovat syntézu glutationu je velmi významná.
(5) Působí jako inhibitor histonové deacetylázy a poskytuje ochranu DNA [120 – 122]. Vývoj inhibitorů histonové deacetylázy je klíčovou cestou pro výzkum léků proti rakovině.
(6) Indukuje apoptózu, inhibuje MMP-2 (metastázy) a inhibuje angiogenézu a zastavení buněčného cyklu [28, 105, 123, 124] (interaguje na více úrovních).  Terapeutické intervence, které vykazují několik souvislých činností zaměřených na tu stejnou základní chybu, se považují za velmi žádoucí. 
(7) Omezuje prozánětlivé účinky dieselových chemikálií upregulací enzymů fáze 2 [125].  Je známo, že látky znečišťující životní prostředí přispívají k různým plicním onemocněním. Odstranění toxinů snižuje tendenci k nemocem.
(8) Indukuje tioredoxin (Trx) jako součást ARE.  Tioredoxin se podílí na kardioprotekci spouštěním několika proteinů na přežití [126]. Sulforafan může  mít příznivé účinky při kardiovaskulárních onemocněních.
(9) Baktericidní proti Helicobacter pylori a též blokuje tvorbu žaludečního nádoru u zvířat [127].  Je známo, že Helicobacter přispívá k rozvoji rakoviny žaludku. Eliminace organizmu bez použití typické antimikrobiální trojité terapie by mohla chránit mikroflóru hrubého střeva.
(10) Chrání dopaminergní buňky před cytotoxicitou a následnou smrtí neuronů (buněčná kultura) [128].  Dopaminergní neurony jsou spojeny s Parkinsonovou chorobou. Léky k léčbě parkinsonismu nejsou bez rizika a onemocnění se obvykle nezjistí, dokud se neztratí více než 50 % neuronů. Chemoprotektivní nástroj by mohl zabránit předčasné ztrátě.
(11) Zvyšuje p-53 (spojený se supresí nádoru) a expresi baxových proteinů, čímž zvyšuje buněčnou ochranu před rakovinou [129]. Sulforafan je atraktivní chemoterapeutické činidlo pro nádory s mutací p53 [62].
(12) Limity účinku aflatoxinu na jaterní buňky [26]. Zásahy, které mohou poskytnout významnou ochranu před znečišťujícími látkami ze životního prostředí a potravinami, by mohly zabránit důsledkům těchto faktorů. Vhodné dávky látek produkujících sulforafan se teprve musí stanovit.
(13) Zvyšuje přirozenou buněčnou aktivitu zabijačů a další markery zvýšené imunitní funkce [117]. Imunitní systém je kritickou součástí obranyschopnosti organismu proti zánětlivým i infekčním onemocněním. Většina nemocí těží z posílení imunitních funkcí.
(14) Potlačuje NF-κB, klíčový regulátor zánětu [117].  Exprese NF-κB je downregulovaná sulforafanem a jako taková snižuje indukovatelné prozánětlivé enzymy, jako je cyklooxygenáza (COX-2) a NO syntáza (iNOS).
Jako inhibitor NF-κB i jako aktivátor Nrf2 SF moduluje mnoho událostí souvisejících s rakovinou, včetně náchylnosti na karcinogeny, buněčnou smrt, buněčný cyklus, angiogenezi, invazi a metastázy [117].
(15) Sulforafan není přímo antioxidant. Místo toho vykazuje slabý prooxidační účinek [130]. Protože sulforafan není přímo antioxidační, ale má svůj antioxidační účinek především indukcí glutationu a jiných antioxidačních sloučenin, považuje se za projevující nepřímý antioxidační účinek.
(16) Silný induktor HO-1 (hemooxygenáza-1). Hemooxygenáza-1 hraje důležitou úlohu při modulaci účinků oxidantů v plicích [131].

 
Kristína A. Houghtonová

Články z oxidační medicíny a buněčné dlouhověkosti jsou uvedeny zde s laskavým dovolením společnosti Hindawi Limited.

Reference

28. Fimognari C., Hrelia P. Sulforaphane ako sľubná molekula na boj proti rakovine. Výskum mutácií / recenzie vo výskume mutácií. 2007; 635(2-3):90–104. doi: 10.1016/j.mrrev.2006.10.004. [PubMed] [CrossRef] [Učenec Google]

62. Juge N., Mithen R. F., Traka M. Molekulárny základ chemoprevencie sulforafánom: komplexný prehľad. Bunkové a molekulárne vedy o živote. 2007; 64:1105 – 1127. DOI: 10.1007/S00018-007-6484-5. [PubMed] [CrossRef] [Učenec Google]

79. Zhang Y., Talalay P., Cho C. G., Posner G. H. A major inducer of anticarcinogenic protective enzymes from broccoli: isolation and elucidation of structure. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 1992;89(6):2399–2403. doi: 10.1073/pnas.89.6.2399. [PMC free article] [PubMed] [CrossRef] [Google Scholar]

105. Myzak M. C., Dashwood R. H. Histone deacetylázy ako ciele pre látky na prevenciu rakoviny v strave: ponaučenia získané s butyrátom, diallyl disulfidom a sulforafánom. Súčasné drogové ciele. 2006; 7(4):443–452. DOI: 10.2174/138945006776359467. [PubMed] [CrossRef] [Učenec Google]

106. Dashwood R. H., Myzak M. C., Ho E. Diétne inhibítory HDAC: čas prehodnotiť slabé ligandy pri chemoprevencii rakoviny? Karcinogenéza. 2006; 27(2):344–349. DOI: 10.1093/Carcin/BGI253. [Článok zadarmo PMC] [PubMed] [CrossRef] [Google Scholar]

117. Zhang Y., Tang L. Discovery and development of sulforaphane as a cancer chemopreventive phytochemical. Acta Pharmacologica Sinica. 2007;28(9):1343–1354. doi: 10.1111/j.1745-7254.2007.00679.x. [PubMed] [CrossRef] [Google Scholar]

118. Singh S. V., Srivastava S. K., Choi S., et al. Sulforaphane-induced cell death in human prostate cancer cells is initiated by reactive oxygen species. The Journal of Biological Chemistry. 2005;280(20):19911–19924. doi: 10.1074/jbc.m412443200. [PubMed] [CrossRef] [Google Scholar]

119. Pastore A., Federici G., Bertini E., Piemonte F. Analysis of glutathione: implication in redox and detoxification. Clinica Chimica Acta. 2003;333(1):19–39. doi: 10.1016/s0009-8981(03)00200-6. [PubMed] [CrossRef] [Google Scholar]

120. Myzak M. C., Karplus P. A., Chung F. L., Dashwood R. H. A Novel Mechanism of Chemoprotection by Sulforaphane. Cancer Research. 2004;64(16):5767–5774. doi: 10.1158/0008-5472.can-04-1326. [PubMed] [CrossRef] [Google Scholar]

121. Steinkellner H., Rabot S., Freywald C., et al. Effects of cruciferous vegetables and their constituents on drug metabolizing enzymes involved in the bioactivation of DNA-reactive dietary carcinogens. Mutation Research/Fundamental and Molecular Mechanisms of Mutagenesis. 2001;480-481:285–297. doi: 10.1016/s0027-5107(01)00188-9. [PubMed] [CrossRef] [Google Scholar]

122. Myzak M. C., Hardin K., Wang R., Dashwood R. H., Ho E. Sulforaphane inhibits histone deacetylase activity in BPH-1, LnCaP and PC-3 prostate epithelial cells. Carcinogenesis. 2006;27(4):811–819. doi: 10.1093/carcin/bgi265. [PMC free article] [PubMed] [CrossRef] [Google Scholar]

123. Fimognari C., Berti F., Cantelli-Forti G., Hrelia P. Effect of sulforaphane on micronucleus induction in cultured human lymphocytes by four different mutagens. Environmental and Molecular Mutagenesis. 2005;46(4):260–267. doi: 10.1002/em.20156. [PubMed] [CrossRef] [Google Scholar]

124. Tang L., Zhang Y., Jobson H. E., et al. Potent activation of mitochondria-mediated apoptosis and arrest in S and M phases of cancer cells by a broccoli sprout extract. Molecular Cancer Therapeutics. 2006;5(4):935–944. doi: 10.1158/1535-7163.mct-05-0476. [PubMed] [CrossRef] [Google Scholar]

125. Ritz S. A., Wan J., Diaz-Sanchez D. Sulforaphane-stimulated phase II enzyme induction inhibits cytokine production by airway epithelial cells stimulated with diesel extract. American Journal of Physiology-Lung Cellular and Molecular Physiology. 2007;292(1):L33–L39. doi: 10.1152/ajplung.00170.2006. [PubMed] [CrossRef] [Google Scholar]

126. Mukherjee S., Gangopadhyay H., Das D. K. Broccoli: a unique vegetable that protects mammalian hearts through the redox cycling of the thioredoxin superfamily. Journal of Agricultural and Food Chemistry. 2008;56(2):609–617. doi: 10.1021/jf0728146. [PubMed] [CrossRef] [Google Scholar]

127. Fahey J. W., Haristoy X., Dolan P. M., et al. Sulforaphane inhibuje extracelulárne, intracelulárne a antibiotické rezistentné kmene Helicobacter pylori a zabraňuje nádorom žalúdka vyvolaným benzo[a]pyrénom. Zborník Národnej akadémie vied Spojených štátov amerických. 2002; 99(11):7610–7615. DOI: 10.1073/PNAS.112203099. [Článok zadarmo PMC] [PubMed] [CrossRef] [Google Scholar]

128. Han J. M., Lee Y. J., Lee S. Y., et al. Protective effect of sulforaphane against dopaminergic cell death. The Journal of Pharmacology and Experimental Therapeutics. 2007;321(1):249–256. doi: 10.1124/jpet.106.110866. [PubMed] [CrossRef] [Google Scholar]

129. Fimognari C., Nusse M., Berti F., Iori R., Cantelli-Forti G., Hrelia P. Cyclin D3 and p53 mediate sulforaphane-induced cell cycle delay and apoptosis in non-transformed human T lymphocytes. Cellular and Molecular Life Sciences. 2002;59(11):2004–2012. doi: 10.1007/pl00012523. [PubMed] [CrossRef] [Google Scholar]

130. Lee Y.-J., Lee S.-H. Sulforaphane Induces Antioxidative and Antiproliferative Responses by Generating Reactive Oxygen Species in Human Bronchial Epithelial BEAS-2B Cells. Journal of Korean Medical Science. 2011;26(11):1474–1482. doi: 10.3346/jkms.2011.26.11.1474. [PMC free article] [PubMed] [CrossRef] [Google Scholar]

131. Hisada T., Salmon M., Nasuhara Y., Chung K. F. Involvement of haemoxygenase-1 in ozone-induced airway inflammation and hyperresponsiveness. European Journal of Pharmacology. 2000;399(2-3):229–234. doi: 10.1016/s0014-2999(00)00369-1. [PubMed] [CrossRef] [Google Scholar]

 

Otevírací hodiny

Pondělí
09.00 - 17.00 hod.
Úterý
09.00 - 17.00 hod.
Středa
09.00 - 17.00 hod.
Čtvrtek
09.00 - 17.00 hod.
Pátek
09.00 - 17.00 hod.

Naše sociální sítě

Registrácia

Prihlásenie