
Brokolice je dlouhodobě považována za jednu z nejzdravějších druhů zeleniny, ale její skutečná síla spočívá ve sloučenině zvané sulforafan. Jde o bioaktivní isothiokyanát, který vzniká při žvýkání, krájení nebo vaření brokolice, když enzym myrozináza reaguje s látkou glukorafanin. Sulforafan má schopnost aktivovat enzymy druhé fáze detoxikace, které pomáhají neutralizovat volné radikály a chránit buňky před oxidačním stresem¹. Jeho účinek není krátkodobý – naopak, aktivace těchto obranných mechanismů může přetrvávat celé dny. Kromě antioxidačního působení má sulforafan také protizánětlivé a neuroprotektivní účinky, což potvrzují různé experimentální i klinické studie2.
Zajímavé je, že tento přírodní mechanismus nefunguje izolovaně – sulforafan „spolupracuje“ s genetickými a enzymovými systémy těla, čímž podporuje regeneraci buněk a zlepšuje jejich odolnost vůči stárnutí či toxinům. Domnívám se, že právě tato multifunkčnost činí ze sulforafanu výjimečnou sloučeninu s potenciálem pro prevenci civilizačních onemocnění.
Jak vzniká a co ovlivňuje jeho účinek
Aby se sulforafan v těle uvolnil, musí dojít k aktivaci enzymu myrozinázy, který je přirozeně přítomen v rostlinách nebo ve střevní mikroflóře. Tepelné zpracování (například vaření nad 70 °C) však tento enzym ničí a tím snižuje množství vytvořeného sulforafanu2.
V praxi to znamená, že nejlepším způsobem je konzumovat brokolici krátkým napařením nebo konzumací čerstvých brokolicových klíčků, které obsahují násobně vyšší množství glukorafaninu než dospělá rostlina3.
Suplementace a biologická dostupnost
Ne každý má možnost jíst čerstvé brokolicové klíčky denně. Biologická dostupnost sulforafanu závisí na několika faktorech – na aktivitě myrozinázy, střevní mikroflóře, ale i na formě podání. Proto se stále častěji využívají standardizované doplňky, které obvykle obsahují glukorafanin (prekurzor) v kombinaci s myrozinázou, nebo přímo stabilizovaný sulforafan. Klinické studie potvrzují, že tyto formy mohou dosáhnout srovnatelné hladiny aktivní látky jako čerstvé klíčky, pokud je zachována správná kombinace4. Konstatuji, že kvalita přípravku a jeho formulace rozhodují o účinku více než samotná dávka.
Sulforafan a zdraví: co říká věda
Různé klinické a preklinické studie potvrzují, že sulforafan přispívá ke snížení oxidačního stresu, chronického zánětu a podporuje detoxikační funkce jater.
Z přehledu publikovaného v Frontiers in Pharmacology (2022) vyplývá, že sulforafan reguluje více než 200 genů odpovědných za buněčnou homeostázu a ochranu před poškozením⁵. Dodávám, že se zkoumá i jeho neuroprotektivní potenciál – předklinické studie na zvířecích modelech Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby ukazují snížení zánětu a oxidačního stresu v nervové tkáni6. Za zmínku stojí také menší studie, které ukazují zlepšení antioxidačních markerů a kognitivních funkcí u starších dospělých.
Z pohledu vědy je sulforafan ukázkovým příkladem toho, jak přírodní látka dokáže spustit vlastní ochranné mechanismy těla. Domnívám se, že sulforafan představuje vědecky zdokumentovanou bioaktivní sloučeninu, jejíž síla spočívá ve schopnosti podpořit přirozené obranné mechanismy organismu – nikoli je nahrazovat.
Ing. Mária Zajičková, PhD.
organická chemička, popularizátorka vědy







