Stres známe všichni. Někdy přichází před důležitým pracovním setkáním, jindy před zkouškou, vystoupením nebo nepříjemným rozhovorem. Tělo v takových chvílích reaguje dříve, než si to vůbec stačíme uvědomit. Zrychlí se tep, změní se dýchání, zvýší se pozornost a organismus se připravuje na situaci, kterou vyhodnotil jako náročnou. A někdy si všimneme ještě jedné věci. Najednou máme sucho v ústech.
Není to náhoda. Produkce slin je úzce propojena s nervovým systémem a psychickým stavem člověka. Při stresu se mění aktivita autonomního nervového systému a může se měnit i sekrece slin. Výsledkem může být pocit sucha, lepkavosti v ústech nebo potřeba častěji polykat.¹,²
Zajímavé přitom je, že pocit sucha v ústech a skutečně snížená tvorba slin nejsou úplně totéž. Odborně se pocit sucha označuje jako xerostomie, zatímco objektivní snížení tvorby slin se označuje jako hyposalivace. Člověk tedy může mít pocit sucha i tehdy, když jeho tvorba slin není výrazně snížena.³ A právě proto může být stres tak zajímavý. Nejde jen o množství slin. Mění se způsob, jakým organismus v danou chvíli funguje, a zároveň i naše vnímání tělesných pocitů.
Když se dostaneme do stresové situace, organismus aktivuje mechanismy, které souvisejí zejména s reakcí na zátěž. Tělo se připravuje na rychlé jednání. Energie a pozornost se přesouvají k systémům, které jsou v danou chvíli důležitější. Trávení, slinění nebo jiné procesy, které nejsou bezprostředně potřebné ke zvládnutí stresoru, mohou být dočasně ovlivněny. Nervové řízení slinných žláz je přitom poměrně komplexní a závisí na souhře několika nervových mechanismů.⁴ Proto může člověk před prezentací cítit, že má „sucho v ústech“, ačkoli ještě před několika minutami bylo všechno úplně v pořádku. Není to slabost ani výmysl. Je to fyziologická reakce organismu. Výzkum zároveň ukazuje, že mezi psychickým stresem a suchostí v ústech existuje souvislost. Ve studii 247 dospělých lidí publikované v časopise Journal of Dental Research, Dental Clinics, Dental Prospects se stres, úzkost a depresivní symptomy významně spojovaly se subjektivním pocitem sucha v ústech a se změnami nestimulované tvorby slin.²
Zajímavé výsledky přinesla také starší studie s více než 1 200 účastníky, ve které se subjektivní sucho v ústech a nízká nestimulovaná tvorba slin spojovaly mimo jiné s úzkostí a stresem.¹ To však neznamená, že každé sucho v ústech způsobuje stres. A právě zde je důležité zůstat pragmatický.
Pokud se sucho v ústech objeví před zkouškou, pracovním pohovorem nebo jinou stresovou situací a po odeznění napětí ustoupí, může jít o zcela přirozenou reakci. Pokud je však sucho v ústech dlouhodobé nebo výrazné, neměli bychom ho automaticky připisovat stresu.
Příčin může být více. Významnou roli mohou mít například některé léky, dehydratace, kouření, dýchání ústy, některá onemocnění nebo změny funkce slinných žláz.³,⁵ Mezi léky, které mohou přispívat k suchosti v ústech, patří například některá antidepresiva, antihistaminika, antihypertenziva, diuretika a další skupiny léků.⁵ Pokud člověk pociťuje sucho v ústech pravidelně, má problémy s polykáním, mluvením, změny chuti, pálení v ústech nebo se přidávají problémy se zuby, je vhodné hledat skutečnou příčinu. Dlouhodobé snížení tvorby slin totiž může zvyšovat riziko zubního kazu, infekcí dutiny ústní a dalších problémů.³
Pokud jde o krátkodobé sucho spojené se stresovou situací, často pomohou úplně jednoduché věci. Důležitá je dostatečná hydratace, dýchání nosem a snaha snížit samotnou stresovou reakci. Při opakovaných problémech může být užitečné také stimulovat tvorbu slin například žvýkáním žvýkačky bez cukru. Při dlouhodobé xerostomii se doporučuje věnovat zvýšenou pozornost také ústní hygieně a ochraně zubů.³,⁶
Sucho v ústech při stresu není nic neobvyklého. Organismus ve stresové situaci mění svou činnost a slinění je součástí této reakce. Výzkum zároveň ukazuje souvislost mezi stresem, úzkostí a subjektivním pocitem sucha v ústech.¹,² Zároveň však není správné všechno připisovat psychice. Protože sucho není diagnóza. Je to příznak, který může mít více příčin. A možná právě toto je u tohoto tématu nejdůležitější. Když nám při důležitém rozhovoru vyschne v ústech, nemusíme se leknout. Naše tělo pravděpodobně pouze reaguje na situaci, kterou vnímá jako náročnou. Pokud však máme sucho v ústech každý den, i když jsme v klidu, stojí za to naslouchat svému tělu trochu pozorněji a hledat skutečný důvod.
Ing. Mária Zajičková, PhD.
organická chemička, popularizátorka vědy
Vysvětlivky
Xerostomie – subjektivní pocit sucha v ústech, který nemusí vždy znamenat skutečně sníženou tvorbu slin
Hyposalivace – objektivně snížená tvorba slin
Kortizol – hormon podílející se na regulaci reakce organismu na stres
