Mnoho lidí zná ten pocit. Na trénink odcházejí unavení, podráždění nebo psychicky vyčerpaní, ale po jeho skončení se cítí klidnější, spokojenější a mentálně svěžejší. Není to náhoda ani placebo efekt. Za zlepšením nálady po pohybové aktivitě stojí konkrétní biologické mechanismy, které byly opakovaně potvrzeny vědeckým výzkumem.¹ Které z nich hrají největší roli a co se během cvičení děje v mozku? To budu vysvětlovat v následujících kapitolách.
Na začátek bych zdůraznila, že pozitivní vliv pohybu na psychiku se neprojevuje pouze u vrcholových sportovců. Výzkumy ukazují, že benefity může přinést již relativně krátká a přiměřeně intenzivní fyzická aktivita.²
Během cvičení se zvyšuje aktivita několika oblastí mozku. Současně roste prokrvení mozkové tkáně, což zlepšuje přísun kyslíku a živin k nervovým buňkám.³ Organismus zároveň začíná produkovat větší množství látek, které ovlivňují náladu, motivaci a emocionální prožívání. Právě proto se mnoho lidí po tréninku necítí pouze fyzicky unavených, ale paradoxně také psychicky povzbuzených.
Jde o zajímavý biologický paradox. Krátkodobá fyzická zátěž představuje pro tělo určitou formu stresu, ale výsledkem bývá lepší schopnost zvládat psychickou zátěž v následujících hodinách.
Dlouhá léta byly za hlavního činitele ovlivňujícího dobrou náladu po cvičení považovány endorfiny. Jde o látky produkované centrálním nervovým systémem, které dokážou tlumit vnímání bolesti a navozovat pocity pohody.⁴ Právě s jejich zvýšenou produkcí se spojuje známý fenomén označovaný jako „runner’s high“, tedy stav euforie a psychického uvolnění po delší vytrvalostní aktivitě.
Dnes však víme, že samotné endorfiny nevysvětlují celý příběh. Výzkum za poslední dvě desetiletí odhalil, že se na zlepšení psychického stavu podílí několik biologických systémů současně.⁵ Jedním z nejzajímavějších objevů moderní neurovědy je význam endokanabinoidního systému. Během aerobního cvičení dochází ke zvýšené tvorbě látek nazývaných endokanabinoidy.⁶ Tyto molekuly ovlivňují oblasti mozku odpovědné za emoce, odměňování a zvládání stresu. Na rozdíl od endorfinů dokážou snadno pronikat přes hematoencefalickou bariéru, což znamená, že jejich účinek na mozek může být výraznější.
Podle studie publikované v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences je právě aktivace endokanabinoidního systému jedním z hlavních vysvětlení pocitů pohody a psychického uvolnění po vytrvalostním cvičení.⁶
Psychické benefity pohybu nesouvisejí pouze s tvorbou látek navozujících dobrou náladu. Důležitou roli hraje také regulace stresové odpovědi organismu. Pravidelná fyzická aktivita pomáhá efektivněji regulovat hladiny kortizolu, hlavního stresového hormonu. Výsledkem je lepší odolnost vůči každodenním stresovým situacím a nižší psychická reaktivita.⁷ Jinými slovy, cvičení neodstraňuje stresory z našeho života. Pomáhá však organismu reagovat na ně vyrovnaněji.
Vědecká literatura dnes považuje fyzickou aktivitu za významný nástroj podpory duševního zdraví. Rozsáhlá metaanalýza publikovaná v časopise British Journal of Sports Medicine, která zahrnovala více než 120 000 účastníků, ukázala, že pravidelná pohybová aktivita významně snižuje symptomy deprese, úzkosti a psychického stresu.8 To neznamená, že cvičení představuje univerzální lék na všechny psychické problémy. Dostupné důkazy však jednoznačně naznačují, že pohyb patří mezi nejúčinnější nefarmakologické nástroje pro podporu psychické pohody. 8
Zajímavým zjištěním je, že psychické benefity nejsou vázány výhradně na intenzivní sportovní trénink. Pozitivní efekt byl pozorován také při rychlé chůzi, jízdě na kole, plavání či rekreačním posilování.² Pro psychické zdraví je proto často důležitější pravidelnost pohybu než snaha o maximální výkon. Organismus totiž reaguje na opakovaný podnět postupnými adaptačními změnami, které se projevují stabilnější náladou a lepší odolností vůči stresu.
Pocit psychické pohody po cvičení nevzniká náhodou. Je výsledkem komplexní souhry biologických procesů, které zahrnují tvorbu endorfinů, aktivaci endokanabinoidního systému, regulaci stresových hormonů i podporu neuroplasticity mozku.⁴,⁶ Moderní věda dnes potvrzuje to, co lidé intuitivně pozorují již desítky let. Pohyb není pouze nástrojem pro zlepšení fyzické kondice. Je zároveň jedním z nejúčinnějších způsobů, jak podpořit psychickou pohodu a odolnost vůči stresu.
Ing. Mária Zajičková, PhD.
organická chemička, popularizátorka vědy
Vysvětlivky
Endorfiny – látky produkované mozkem, které snižují vnímání bolesti a navozují pocit pohody
Kortizol – hlavní stresový hormon organismu
Neuroplasticita – schopnost mozku vytvářet nová nervová spojení a přizpůsobovat se novým podmínkám
