Proč někteří lidé stále mrznou?

Znáte někoho, kdo si i během mírných teplot obléká další vrstvu oblečení, zatímco ostatní se cítí komfortně? Nebo patříte mezi lidi, kterým je neustále zima bez ohledu na roční období? Ačkoli je individuální vnímání teploty do určité míry přirozené, dlouhodobý pocit chladu může mít také konkrétní fyziologické příčiny.

Lidský organismus se neustále snaží udržovat stabilní vnitřní teplotu. Pokud je tento systém z jakéhokoli důvodu narušen, může se objevit zvýšená citlivost na chlad nebo dokonce neobvyklé reakce organismu na nízké teploty. V některých případech se mluví také o takzvané alergii na chlad, ačkoli nejde o klasickou alergii v pravém slova smyslu.¹

Každý člověk vnímá chlad trochu jinak

Schopnost tolerovat nízké teploty ovlivňuje několik faktorů. Důležitou roli hraje věk, pohlaví, tělesné složení, hormonální nastavení i celkový zdravotní stav. Ženy například častěji uvádějí pocit chladu než muži. Jedním z důvodů bývá nižší podíl svalové hmoty a odlišná regulace prokrvení končetin.² Svaly totiž produkují teplo, které pomáhá udržovat tělesnou teplotu. Stejně tak platí, že lidé s nižším množstvím podkožního tuku ztrácejí teplo rychleji než osoby s vyššími energetickými zásobami.

Když tělo šetří energií

Jednou z častých příčin zvýšené citlivosti na chlad je nedostatečný energetický příjem. Organismus při dlouhodobém kalorickém deficitu zpomaluje některé metabolické procesy, aby šetřil energii. Tento jev se pozoruje například při přísných redukčních dietách, poruchách příjmu potravy nebo při výrazném úbytku tělesné hmotnosti.³ Tělo v takových situacích upřednostňuje zásobování životně důležitých orgánů, zatímco končetiny zůstávají méně prokrvené. Výsledkem bývají studené ruce, nohy a celkový pocit zimy i v prostředí, které ostatní vnímají jako příjemné.

Úloha štítné žlázy a chudokrevnost

Pokud člověk dlouhodobě pociťuje chlad bez zjevné příčiny, pozornost odborníků se často obrací na štítnou žlázu. Hormony štítné žlázy patří mezi hlavní regulátory metabolismu. Při jejich nedostatečné tvorbě se energetický výdej organismu snižuje a produkce tepla klesá.⁴ Typickými příznaky mohou být zvýšená citlivost na chlad, únava, zpomalenost, suchá pokožka nebo nevysvětlitelné přibírání. Samotný pocit chladu sice diagnózu neurčuje, ale může představovat jeden z prvních signálů, že organismus nefunguje optimálně.

Dalším častým důvodem bývá nedostatek železa nebo anémie. Železo je nezbytné pro tvorbu hemoglobinu, který zajišťuje přenos kyslíku v krvi. Pokud se jeho množství sníží, tkáně dostávají méně kyslíku a organismus může reagovat zvýšenou únavou, slabostí a pocitem chladu.⁵ Právě proto patří vyšetření hladiny železa mezi základní kroky při pátrání po příčinách dlouhodobé zimomřivosti.

Existuje opravdu alergie na chlad?

Pojem „alergie na chlad“ se používá poměrně často, ale medicína zná tento stav pod názvem chladová kopřivka. Jde o vzácnější onemocnění, při kterém kontakt s chladným vzduchem, vodou nebo předměty vyvolává uvolňování histaminu. Výsledkem mohou být svědivé vyrážky, zarudnutí kůže, otoky nebo pálení.⁷

Proč někdo mrzne a jiný ne?

Odpověď obvykle nespočívá v jediném faktoru. Vnímání chladu ovlivňuje kombinace genetiky, hormonálního prostředí, tělesného složení, zdravotního stavu a životního stylu. Výzkumy ukazují, že mezi jednotlivci existují výrazné rozdíly v regulaci prokrvení kůže, produkci tělesného tepla i metabolické aktivitě.⁸ To vysvětluje, proč dva lidé ve stejném prostředí mohou pociťovat teplotu úplně odlišně.

Závěr

Pocit chladu není vždy jen otázkou počasí nebo osobního pohodlí. Může souviset s energetickým příjmem, hormonální regulací, krevním obrazem, prokrvením končetin nebo vzácnějšími stavy, jako je chladová kopřivka.¹^,⁴^,⁷ Pokud člověk mrzne častěji než jeho okolí, nemusí to automaticky znamenat onemocnění. Dlouhodobé nebo nově vzniklé obtíže však mohou představovat užitečný signál, že si tělo zaslouží bližší pozornost.

Ing. Mária Zajičková, PhD.
organická chemička, popularizátorka vědy

1. Wanderer, A. A., & Bernstein, I. L. (2017). Cold Urticaria. The Journal of Allergy and Clinical Immunology: In Practice, 5(4), 865–871.
2. Gagnon, D., & Kenny, G. P. (2012). Sex Differences in Thermoeffector Responses During Exercise at Fixed Requirements for Heat Loss. Journal of Applied Physiology, 113(5), 746–757.
3. Müller, M. J., Enderle, J., & Bosy-Westphal, A. (2016). Changes in Energy Expenditure with Weight Gain and Weight Loss in Humans. Current Obesity Reports, 5(4), 413–423.
4. Mullur, R., Liu, Y. Y., & Brent, G. A. (2014). Thyroid Hormone Regulation of Metabolism. Physiological Reviews, 94(2), 355–382.
5. Camaschella, C. (2015). Iron-Deficiency Anemia. New England Journal of Medicine, 372(19), 1832–1843.
6. Herrick, A. L. (2012). The Pathogenesis, Diagnosis and Treatment of Raynaud Phenomenon. Nature Reviews Rheumatology, 8(8), 469–479.
7. Möller, A., Henrich, D., & Schnyder, B. (2021). Cold-Induced Urticaria: Challenges in Diagnosis and Management. Allergy, Asthma & Clinical Immunology, 17(1), 1–10.
8. Flouris, A. D., & Schlader, Z. J. (2015). Human Behavioral Thermoregulation During Cold Exposure. Temperature, 2(1), 52–69.

Vysvětlivky)
Chladová kopřivka – onemocnění, při kterém kontakt s chladem vyvolává vznik svědivých vyrážek nebo otoků
Anémie (chudokrevnost) – stav charakterizovaný sníženou schopností krve přenášet kyslík
Histamin – látka uvolňovaná imunitním systémem, která se podílí na vzniku alergických reakcí