Snídaně jsou často označovány za nejdůležitější jídlo dne. Mnozí z nás vyrůstali s přesvědčením, že bez snídaně se metabolismus „nerozběhne“. Je tomu ale opravdu tak? Podle mě patří snídaně mezi témata, u kterých se dlouho zaměňovala zažitá doporučení za vědecké důkazy. Moderní výzkum dnes ukazuje, že odpověď není univerzální. Pro někoho jsou snídaně přirozenou součástí zdravého životního stylu. Pro jiného nemusí představovat žádnou výhodu. A právě proto bychom se neměli ptát, zda jsou snídaně dobré, nebo špatné. Mnohem rozumnější otázka zní: Komu a za jakých okolností mohou skutečně prospět?
Myšlenka, že snídaně jsou nezbytné pro zdraví, se rozšířila už v minulém století. Postupně ji podporovaly také pozorovací studie, které ukazovaly, že lidé, kteří pravidelně snídají, bývají štíhlejší a mají nižší riziko některých chronických onemocnění.¹ To však ještě neznamená, že za jejich lepším zdravím stály právě snídaně. Lidé, kteří pravidelně snídají, totiž často zároveň více sportují, méně kouří, lépe spí a celkově vedou zdravější životní styl. Oddělit samotný efekt snídaně od ostatních návyků proto není jednoduché. A právě zde začíná rozdíl mezi korelací a příčinou.
Když vědci začali zkoumat snídaně v kontrolovaných klinických studiích, výsledky byly mnohem méně jednoznačné. Velká systematická analýza publikovaná v časopise The BMJ ukázala, že vynechávání snídaně automaticky nevede k přibírání ani ke zpomalení metabolismu. Naopak, u některých lidí byl celkový energetický příjem dokonce nižší.² To neznamená, že jsou snídaně zbytečné. Znamená to, že jejich přínos závisí na konkrétním člověku, jeho životním stylu a celkovém jídelníčku.
Lidský organismus spotřebovává energii nepřetržitě, i během spánku. Bazální metabolismus pokračuje bez ohledu na to, zda první jídlo sníme v sedm ráno, nebo až v poledne. Je pravda, že po jídle dochází k termickému efektu potravy, tedy k mírnému zvýšení energetického výdeje během trávení. Tento efekt však závisí především na celkovém množství přijaté energie a živin během dne, nikoli na čase, kdy jídlo sníme.³ Proto tvrzení, že vynechání snídaně výrazně zpomalí metabolismus, nemá oporu v současných vědeckých důkazech.
Opět ne. Rozhodující je energetická bilance během celého dne. Pokud člověk vynechá snídani, ale večer přijme výrazně více energie, výsledkem může být přibírání. Pokud však během celého dne přijme přiměřené množství energie, samotné vynechání snídaně přírůstek hmotnosti nezpůsobí.² Jinými slovy, organismus nepočítá jídla. Počítá energii.
Existují situace, kdy mají snídaně jednoznačný význam. Platí to například pro děti a dospívající, u kterých pravidelné snídaně podporují koncentraci, školní výkon a celkovou kvalitu stravy.⁴ Velký význam mohou mít také pro lidi, kteří ráno sportují, vykonávají fyzicky náročnou práci nebo jim pravidelné snídaně pomáhají lépe kontrolovat hlad během dne. Někteří lidé se bez snídaně cítí unavení, podráždění nebo mají tendenci se večer přejídat. Pro ně může být pravidelné snídání rozumnou volbou.
Na druhé straně existují lidé, kteří ráno jednoduše hlad nepociťují. Pokud jsou jinak zdraví, jejich jídelníček obsahuje dostatek živin a během dne přijmou přiměřené množství energie, není důvod nutit je do snídaně jen proto, že se to „má“. Takový přístup může být součástí režimu označovaného jako časově omezené stravování nebo přerušovaný půst, který se dnes intenzivně praktikuje. Výzkumy naznačují, že u některých lidí může mít příznivý vliv na metabolické zdraví, ačkoli nejde o univerzální řešení pro každého.⁵
Podle mě se v diskusi o snídaních často zapomíná na jednu podstatnou věc. Pokud někdo každé ráno sní sladké cereálie s vysokým obsahem cukru, slazený croissant a zapije je slazeným nápojem, pravděpodobně si nepomáhá jen proto, že snídal. Naopak, pokud první jídlo dne obsahuje kvalitní bílkoviny, vlákninu, zdravé tuky a minimálně průmyslově zpracované potraviny, může být velmi dobrou součástí zdravého životního stylu. Nejde tedy pouze o čas. Jde především o kvalitu jídla.
Myslím si, že nastal čas přestat dělit lidi na „správné snídaňáře“ a „ty, kteří dělají chybu“. Lidský organismus je mnohem flexibilnější. Někdo funguje výborně se snídaní v sedm ráno. Jiný se cítí lépe, když první jídlo sní až v jedenáct. Pokud jsou splněny základní principy zdravé výživy, dostatečný příjem živin, přiměřená energetická bilance a pravidelný pohyb, samotný čas prvního jídla pravděpodobně nebude rozhodujícím faktorem zdraví.
Jsou tedy snídaně mýtus, nebo fakt? Pravda je někde uprostřed. Mýtem je tvrzení, že bez snídaně se metabolismus nerozběhne nebo že její vynechání automaticky vede k přibírání. Faktem je, že kvalitní snídaně mohou být pro mnoho lidí prospěšné a usnadňovat dodržování zdravého životního stylu. Neexistuje však univerzální pravidlo, které by platilo pro každého. Namísto otázky: „Musím snídat?“ je proto podle mě lepší položit si jinou. Pomáhá můj způsob stravování dlouhodobě mému zdraví? Pokud je odpověď ano, pak nezáleží jen na tom, kdy jíte, ale především co jíte a jak žijete.
Ing. Mária Zajičková, PhD.
organická chemička, popularizátorka vědy
Vysvětlivky
Bazální metabolismus – množství energie, které organismus spotřebuje na udržení základních životních funkcí v klidu.
Termický efekt potravy – energie, kterou organismus spotřebuje na trávení, vstřebávání a zpracování přijaté potravy.
Metabolické zdraví – stav, při kterém organismus efektivně reguluje hladinu glukózy, tuků a krevního tlaku a správně hospodaří s energií.
