Existuje okamžik, který zná většina lidí. Odpovědi jsou kratší, trpělivost nižší a i běžné situace začínají působit otravně. A potom si uvědomíme, že máme jednoduše hlad. Tento stav se dnes často označuje slovem „hangry“, tedy kombinací hladu a podrážděnosti.
Myslím si, že tento jev je zajímavý právě tím, že ukazuje, jak rychle dokáže fyziologický stav ovlivnit emoce a chování, aniž bychom si to okamžitě uvědomili.
Hlad je komplexní hormonální a nervová odpověď, která signalizuje, že tělo potřebuje energii. Podle studie publikované v časopise Cell Metabolism¹ ovlivňuje hlad aktivitu mozkových center, která regulují emoce a rozhodování. Změny v hladině glukózy a hormonů, jako jsou ghrelin a leptin, mohou ovlivnit také to, jak reagujeme na stres a sociální podněty. Jinými slovy, hlad neovlivňuje pouze tělo, ale také způsob, jakým vnímáme svět kolem sebe.
Mozek je energeticky velmi náročný orgán. I malé snížení dostupné energie se může projevit na jeho fungování. Podle přehledové studie publikované v Neuroscience & Biobehavioral Reviews² ovlivňuje nízká dostupnost glukózy schopnost mozku regulovat impulzy a emoce. To se může projevit zvýšenou podrážděností, nižší tolerancí stresu nebo rychlejšími emocionálními reakcemi. Tento stav není „změnou osobnosti“, ale dočasnou změnou neurochemického prostředí v mozku.
Pojem „hangry“ popisuje situaci, kdy hlad začíná ovlivňovat chování a mezilidskou komunikaci. Nejde o moderní výmysl, ale o jednoduchý projev toho, jak úzce souvisí energetický stav těla s mozkovou regulací emocí. Zjednodušeně řečeno, mozek ve stavu hladu funguje více „reaktivně“ než „racionálně“³. Zajímavé je, že se hangry neprojevuje u každého stejně. Rozdíly způsobuje například pravidelnost stravování, složení jídel, spánek i celková úroveň stresu. Pokud je organismus dlouhodobě vystaven výkyvům energie, mozek si na tento stav může „zvyknout“ a reagovat citlivěji. Proto se podrážděnost může objevit i při relativně mírném hladu. Konstatuji, že nejde o slabou vůli ani povahový rys, ale o biologickou odpověď na energetický deficit.
„Hangry“ není jen vtipné slovo pro špatnou náladu. Je to jednoduchý příklad toho, jak úzce jsou propojeny energie těla a emocionální prožívání. Když klesne dostupná energie, mozek se přepne do režimu, ve kterém je prioritou přežití, nikoli komfort.
Ing. Mária Zajičková, PhD.
organická chemička, popularizátorka vědy
Vysvětlivky
Glukóza – základní cukr v krvi, který slouží jako hlavní zdroj energie pro buňky a mozek
Ghrelin – hormon hladu, který signalizuje mozku potřebu přijímat potravu
Leptin – hormon produkovaný tukovou tkání, který pomáhá regulovat pocit sytosti
Neurochemické prostředí – chemické procesy a látky v mozku, které ovlivňují náladu, chování a reakce
