Oxidační stres patří mezi pojmy, které se dnes skloňují často, ale jen málokdo si uvědomuje, že jeho podstata je čistě chemická1. V moderní diskusi o zdraví se stal jakýmsi „neviditelným viníkem“, ačkoli ve skutečnosti jde o přirozený proces, který probíhá v každé buňce každou sekundu. V jádru každého oxidačního procesu stojí elektron2.
Abychom pochopili, proč oxidační stres vzniká a jak ovlivňuje zdraví, musíme se podívat přímo na úroveň elektronových reakcí.
Volné radikály, které jsou zodpovědné za vznik oxidačního stresu, se tvoří přirozeně: během metabolismu (hlavně v mitochondriích), jsou výsledkem imunitní odpovědi, při fyzické zátěži a v detoxikačních reakcích3. Zvyšují je v těle také vnější faktory: UV záření, znečištění, cigaretový kouř, alkohol, těžké kovy. Z chemického hlediska jsou volné radikály molekuly nebo atomy, které obsahují nespárovaný elektron, což je činí extrémně reaktivními. Oxidační stres vzniká v okamžiku, kdy dojde k nadměrnému odevzdávání elektronů z molekul v našem těle volným radikálům. „Stres“ zde neznamená emocionální napětí, ale stav, kdy je buňka pod tlakem chemických reakcí, které ji poškozují rychleji, než je dokáže opravovat. Volný radikál tak „získal zpět kontrolu“, ale molekula, která mu elektron odevzdala, se stává oxidovanou a může sama začít napadat jiné struktury.
Je to jako chemická dominová reakce – jeden ztracený elektron dokáže spustit kaskádu poškození.
Antioxidanty fungují přesně opačně než volné radikály. Darují elektron, čímž poškozenou molekulu stabilizují, ale přitom samy zůstávají stabilní2. To je jejich chemická „superkvalita“. Bez antioxidantů by elektronové poškozování probíhalo v těle neustále.
| Antioxidant | Hlavní účinek / místo působení |
| Vitamin C (kyselina askorbová) | Neutralizuje volné radikály ve vodném prostředí buněk, regeneruje jiné antioxidanty |
| Vitamin E (tokoferoly) | Chrání buněčné membrány před oxidací |
| Glutathion | „Mistr antioxidant“, detoxikuje volné radikály a toxiny v buňkách |
| Koenzym Q10 | Podporuje mitochondriální funkce a neutralizuje radikály při energetickém metabolismu |
| Polyfenoly (resveratrol, flavonoidy) | Neutralizují radikály a podporují zánětlivou rovnováhu a kardiovaskulární zdraví |
Tyto látky mohou společně tvořit chemickou obranu buněk, která výrazně zpomaluje proces oxidačního stresu a podporuje celkové zdraví.
Z uvedeného logicky vyplývá, že oxidační stres není „toxin“, ale porucha rovnováhy v systému, který funguje v každé buňce nepřetržitě. Nastává při: zánětu, chronických onemocněních, intenzivním cvičení, stárnutí, expozici toxinům.
Nejjednodušší způsob, jak pochopit mechanismus oxidačního stresu, je pozorovat jej v běžném životě. Když překrojíš jablko, jeho dužina začne po chvíli hnědnout.
Nejde o nic jiného než o proces oxidace — přesně ten stejný princip, který probíhá v našem těle. Po rozkrojení se polyfenoly v jablku dostanou do kontaktu s kyslíkem. Enzymy spustí sérii reakcí, při nichž se kyslík snaží získat elektrony. Výsledkem je tvorba hnědých pigmentů.
Přesně to samé dělají volné radikály v lidském těle: pokud mají možnost, odebírají elektrony lipidům, DNA nebo proteinům. A stejně jako proces v jablku můžeme zpomalit citronovou šťávou, i buňky chrání antioxidanty, které elektron poskytnou dříve, než jej „ukradne“ reaktivní molekula3.
Z toho jasně vyplývá, že oxidační stres není abstraktní pojem. Je to chemický proces, který vidíme denně kolem sebe.
Oxidační stres je ukázkovým příkladem toho, jak i maličký elektron může rozhodovat o zdraví celého organismu. Výsledkem dlouhodobě narušené rovnováhy jsou procesy, které jsou spojovány se zrychleným stárnutím, přetrvávajícími záněty, kardiovaskulárními poruchami, neurodegenerativními onemocněními či různými metabolickými problémy4. Čím déle je tato rovnováha narušena, tím větší jsou následky.
Příklad hnědnoucího jablka ukazuje, že jde o mechanismus, který známe z běžného života. Porozumění principu oxidačního stresu proto nevyžaduje hlubší logiku, ale uznání faktu, že zdraví je nakonec důsledkem velmi přesných chemických procesů — a jejich udržování v rovnováze je základem dobrého fungování organismu.
Ing. Mária Zajičková, PhD.
organická chemička, popularizátorka vědy
Sies, H., Jones, D. P. Oxidative stress. Encyclopedia of Stress, 2nd edition, 2007; 45–48.
