Proč může mít jedna žena ve věku 50 let kůži, která působí svěže, pružně a vitálně, zatímco jiná žena ve stejném věku má kůži výrazně sušší, tenčí a méně elastickou?
Odpověď není pouze v genetice a už vůbec ne pouze v tom, jaký krém používáme.
Chronologický věk je číslo. Biologické stárnutí je příběh toho, co se děje v našich buňkách. A kůže je jedním z míst, kde se tento rozdíl může velmi viditelně projevit.
Pokud je vám 50 let, chronologicky je vám jednoduše 50 let. Biologické stárnutí je však komplexnější a souvisí se stavem buněk, mitochondrií, DNA, metabolismu, zánětlivými procesy, oxidačním stresem a schopností organismu opravovat poškození.
Kůže přitom není pasivní obal našeho těla. Je to obrovský živý orgán, ve kterém neustále probíhá výrazná metabolická aktivita, obnova buněk, tvorba extracelulární matrix a komunikace mezi jednotlivými buňkami.
S přibývajícím věkem se v organismu hromadí tzv. zombie buňky, které se již nedělí a nedokážou plnit svou předepsanou úlohu. Tento proces se nazývá buněčná senescence a podporuje také vznik chronického zánětu a různých onemocnění.
V případě kožních fibroblastů, buněk zodpovědných za tvorbu kolagenu, může změna jejich chování vést k produkci látek, které narušují rovnováhu extracelulární matrix a také vést k úbytku a změně kolagenu a elastinu, které jsou pro pevnost a pružnost kůže zásadní.
Aby naše buňky mohly žít a správně fungovat, potřebují palivo. Tímto klíčovým palivem je molekula s názvem NAD+, která v buňkách funguje jako nabíječka energie, pošťák roznášející důležité zprávy a opravář poškozené DNA.
Vědci si všimli jasného propojení mezi úbytkem této látky a samotným stárnutím buněk. S přibývajícími roky ztrácíme NAD+ například i v kůži, i když v každém orgánu a tkáni tento proces probíhá trochu jinak.
A i když o tomto tématu slýcháme stále více, NAD+ určitě není žádný magický „elixír mládí“, ale spíše mimořádně důležitá oblast vědeckého výzkumu, která nám v budoucnu může přinést zdravější a vitálnější stárnutí.
S přibývajícími roky ztrácejí sílu také mitochondrie – malé buněčné elektrárny, které pro nás vyrábějí energii. K tomu, aby dokázaly přeměnit jídlo (cukry a tuky) na skutečnou energii, kterou tělo dokáže využít, však nezbytně potřebují molekulu NAD+.
NAD+ v tomto procesu přenáší energii a funguje jako jiskra, bez které se elektrárna nespustí. Pokud hladina NAD+ klesne, mitochondrie přestávají vyrábět energii a buňka začne slábnout a v případě kožních buněk například již nedokáže udržovat pevnost kožní sítě.
Všechno proto začíná a končí u buněčného zdraví. A proto při omlazování nestačí doplňovat pouze samotný kolagen; v první řadě musíme udržet v dobré kondici buňky, které tento kolagen vyrábějí.
Dokážeme tedy stárnutí kůže úplně zastavit? Ne, stárnutí je přirozený biologický proces a žádný přípravek ho v současnosti nedokáže úplně zastavit.
Můžeme však výrazně zpomalit faktory, které stárnutí urychlují. Nejlepším receptem na to, aby kůže fungovala co nejdéle optimálně, je důsledná ochrana před sluncem (UV zářením), kvalitní strava, pravidelný pohyb, dostatek spánku, život bez cigaret a celková péče o naše metabolické zdraví.
Možná tedy někdo skutečně vypadá o 10 let mladší. Ne proto, že existuje jedna magická molekula, ale proto, že jeho biologické stárnutí je výsledkem kombinace genetiky, UV expozice, hormonálního stavu, metabolického zdraví, spánku, stresu, výživy a dlouhodobé péče o pokožku.
A možná právě proto je dnes mnohem zajímavější otázka: Ne „Jak vypadat mladší?“, ale „Jak udržet své buňky co nejdéle funkční?“
Zdravá a vitální kůže totiž nezačíná pouze u skincare. Začíná v buňkách.
NAD metabolism: Role in senescence regulation and aging – Chini et al., Aging Cell (2023)
Rozsáhlá přehledová práce shrnuje úlohu NAD+ v energetickém metabolismu, buněčné signalizaci, opravě DNA a regulaci buněčné senescence. Autoři zároveň poukazují na změny metabolismu NAD+ spojené se stárnutím a na rozdíly mezi jednotlivými tkáněmi.
Age-related NAD+ decline – mechanismy stárnutí a metabolismu NAD+
Dostupné odborné poznatky poukazují na změny metabolismu NAD+ během stárnutí včetně kůže. Rozsah změn však není ve všech tkáních stejný a výzkum nadále zkoumá jejich přesný kauzální význam.
Aging in the dermis: Fibroblast senescence and its significance – Zhang et al., Aging Cell (2024)
Odborný přehled se věnuje senescenci kožních fibroblastů. Popisuje jejich vztah k chronickému zánětu, narušení homeostázy extracelulární matrix a změnám kůže souvisejícím se stárnutím. Senescentní fibroblasty prostřednictvím SASP ovlivňují zánětlivé procesy a degradaci extracelulární matrix.
MUDr. Vanda Martišková, dermatoveneroložka
Více o buněčné vitalitě a zdravém stárnutí: odborný blog CarnoMed
