Když jsem před více než třiceti lety začínala pracovat v oblasti klinické biochemie, autismus byl vnímán především jako neurovývojová porucha s dominantním genetickým pozadím. Dnes víme, že realita je podstatně komplexnější. Moderní výzkum stále více ukazuje, že za klinickými projevy poruch autistického spektra se skrývají také biologické procesy, které mohou významně ovlivňovat fungování mozku, zpracování podnětů, stresovou odpověď či schopnost adaptace nervového systému.
Právě proto se v posledních letech dostávají do centra pozornosti látky, které dokážou podporovat buněčný metabolismus, chránit nervové buňky před poškozením a ovlivňovat procesy spojené s oxidačním stresem a neuroinflamací. Mezi nejzajímavější patří karnosin a astaxantin.
Výzkum autismu se totiž postupně posouvá od otázky „co autismus způsobuje“ k otázce „jaké biologické procesy můžeme podpořit, aby mozek fungoval efektivněji“. V tomto směru se objevuje stále více důkazů o tom, že u části pacientů s poruchami autistického spektra nacházíme zvýšený oxidační stres, poruchy mitochondriální funkce, sníženou antioxidační kapacitu organismu a známky chronického neurozánětu.
Pro klinického biochemika jsou to mimořádně zajímavá zjištění. Mozek patří mezi energeticky nejnáročnější orgány lidského těla. Přestože tvoří jen přibližně dvě procenta tělesné hmotnosti, spotřebovává více než pětinu celkové energie organismu. Každé narušení produkce buněčné energie nebo zvýšení oxidačního poškození proto může mít významný dopad na fungování neuronů.
Karnosin je přirozeně se vyskytující dipeptid složený z beta-alaninu a histidinu. Vysoké koncentrace nacházíme v nervové tkáni, svalech i mozku. Dlouhá léta byl zkoumán zejména v souvislosti se sportovní výkonností a stárnutím, dnes se však stále více pozornosti věnuje jeho neuroprotektivním vlastnostem.
Z biochemického pohledu je fascinující, že karnosin dokáže současně zasahovat do více procesů, které jsou relevantní také u ASD. Působí jako antioxidant, pomáhá neutralizovat reaktivní formy kyslíku, chrání buněčné struktury před poškozením a zároveň vykazuje schopnost vázat toxické produkty glykace. Kromě toho se ukazuje, že může podporovat mitochondriální funkci a ovlivňovat neurotransmiterové systémy, které hrají roli při komunikaci mezi neurony.
Právě proto vzbudila velkou pozornost už první randomizovaná placebem kontrolovaná studie publikovaná týmem Michaela Cheze. U dětí s autismem byla po podávání karnosinu pozorována zlepšení v oblasti komunikace, sociální interakce a celkového behaviorálního hodnocení. Přestože šlo o relativně malou studii, odstartovala dvě desetiletí intenzivního výzkumu.
Z dnešního pohledu je zajímavé, že většina novějších přehledových prací už nehodnotí karnosin jen jako jednoduchý antioxidant. Vědci ho stále častěji popisují jako molekulu schopnou ovlivňovat buněčnou energetiku, neuroplasticitu a odolnost nervového systému vůči stresu. Právě tyto mechanismy mohou být pro část pacientů s ASD mimořádně důležité.
Astaxantin patří mezi nejúčinnější přírodní antioxidanty, které byly dosud identifikovány. Jde o karotenoid získávaný zejména z mikrořas Haematococcus pluvialis. Na rozdíl od mnoha jiných antioxidantů dokáže pronikat přes hematoencefalickou bariéru a působit přímo v nervové tkáni.
V posledních letech se objevilo velké množství studií zkoumajících jeho účinky na mozek. Výsledky naznačují schopnost redukovat neuroinflamaci, stabilizovat buněčné membrány, podporovat mitochondrie a chránit neurony před oxidačním poškozením.
Právě neuroinflamace patří mezi nejdiskutovanější oblasti současného výzkumu autismu. Více prací ukazuje, že u části pacientů může docházet k dlouhodobé aktivaci mikroglie – imunitních buněk mozku. Tento stav může následně ovlivňovat nervovou komunikaci, zpracování podnětů i regulaci chování.
Z pohledu klinické biochemie je proto mimořádně zajímavé sledovat, jak se karnosin a astaxantin vzájemně doplňují. Zatímco karnosin podporuje ochranu neuronů, energetický metabolismus a neuroplasticitu, astaxantin poskytuje silnou ochranu před oxidačním stresem a zánětlivými procesy. Obě látky tak zasahují přesně do mechanismů, které jsou dnes považovány za významnou součást biologického pozadí ASD.
Samozřejmě je potřeba zdůraznit, že nejde o léčbu autismu. Žádná seriózní vědecká práce dnes netvrdí, že by karnosin nebo astaxantin dokázaly autismus „vyléčit“. To však neznamená, že jejich význam je zanedbatelný. Moderní medicína stále více směřuje k podpoře biologických procesů, které mohou ovlivňovat kvalitu života, neurologickou odolnost a schopnost organismu zvládat stresové podněty.
A právě v tomto kontextu vidím největší potenciál karnosinu a astaxantinu. Představují příklad nutraceutik, která mají za sebou biologicky velmi přesvědčivý mechanismus účinku a zároveň rostoucí počet vědeckých publikací. Čím více se dozvídáme o úloze mitochondrií, oxidačního stresu a neuroinflamace u autismu, tím více se tyto látky dostávají do centra zájmu výzkumníků po celém světě.
Je velmi pravděpodobné, že nejbližší roky přinesou nové klinické studie, které nám umožní lépe pochopit, u kterých pacientů a v jakých situacích může být podpora buněčné energetiky a antioxidační ochrany nejpřínosnější. Z pohledu současné vědy však už dnes lze říci, že karnosin a astaxantin patří mezi nejperspektivnější přírodní látky zkoumané v oblasti neurovývojových poruch.
MUDr. R. Lenártová, PhD. lékařka, klinická biochemička
Autorka: MUDr. …, klinická biochemie a laboratorní medicína
Cena s věrnostní slevou 13% je 1055,31 Kč
