Podle publikací v Journal of Clinical Sleep Medicine¹ se melatonin řadí mezi nejčastěji používané doplňky stravy na podporu spánku. Konstatuji však, že jeho popularita často předbíhá pochopení jeho biologické role a limitů. V praxi se s ním setkáváme jako s „rychlým řešením“, ale domnívám se, že jeho účinky na organismus, zejména na nervový systém a cirkadiánní regulaci, jsou komplexnější a vyžadují kritičtější pohled.
V následujícím textu chci poukázat na to, jak melatonin ovlivňuje organismus, v jakých situacích má jeho suplementace opodstatnění, ale také kde se mohou objevit limity či rizika jeho dlouhodobého užívání.
Melatonin je hormon produkovaný epifýzou, který hraje klíčovou roli v regulaci spánku. Jeho základní funkcí je signalizovat tělu nástup noci a synchronizovat cirkadiánní rytmus. Přirozená hladina melatoninu stoupá ve večerních hodinách a klesá ráno, čímž vytváří biologický rámec pro cyklus spánku a bdění. Jeho produkce je výrazně ovlivněna světlem. Tma jeho tvorbu stimuluje, zatímco světlo, zejména modré světlo z obrazovek a LED zdrojů, ji potlačuje. Usuzuji, že právě moderní světelné prostředí patří mezi hlavní faktory narušení přirozeného spánkového rytmu.
Melatonin nepůsobí pouze jako „spánkový hormon“, ale také jako modulátor nervového systému. Podle studií publikovaných v Sleep Medicine Reviews² se podílí na regulaci neuronální aktivity, stresové odpovědi a neuroendokrinních procesů.
Jeho účinek spočívá především v tom, že pomáhá organismu přepnout do režimu regenerace. Ovlivňuje uvolňování neurotransmiterů a podporuje procesy vedoucí ke zklidnění centrálního nervového systému. Zároveň však konstatuji, že tento zásah do regulačních mechanismů není zanedbatelný, zejména při externím podávání ve formě doplňků.
V odborné literatuře se stále častěji diskutují také potenciální rizika. Podle analýz publikovaných v Hypertension Research³ může mít melatonin v určitých kontextech vliv na kardiovaskulární systém, zejména prostřednictvím regulace krevního tlaku a cévního tonusu.
Zároveň se v některých studiích objevují úvahy, že dlouhodobé užívání melatoninu může vést k potlačení jeho přirozené produkce.
Usuzuji proto, že exogenní melatonin může při nevhodném používání narušit přirozenou hormonální rovnováhu a spánkový rytmus. Právě z tohoto důvodu není melatonin univerzálním řešením pro všechny typy poruch spánku.
Přestože existují uvedené limity, existují situace, kde má melatonin jasné využití. Podle doporučení publikovaných v Sleep⁴ je jeho podávání opodstatněné zejména při stavech, kdy dochází k narušení cirkadiánního rytmu. Typickým příkladem je jet lag, tedy změna časových pásem, kde melatonin pomáhá rychleji přizpůsobit biologické hodiny novému režimu. Stejně tak je vhodný při nočních směnách nebo nepravidelném spánkovém režimu, kde dochází k posunu spánkové fáze. Své místo má také u některých poruch cirkadiánního rytmu, kde pomáhá sladit vnitřní biologické procesy. Hodnotím, že právě v těchto případech má jeho použití největší smysl, protože řeší příčinu, nikoli jen symptom.
Na základě dostupných poznatků konstatuji, že melatonin je významným regulátorem spánku a nervového systému, jehož účinek přesahuje jednoduché navození spánku. Zároveň však usuzuji, že jeho popularita vede k jeho nadužívání v situacích, kde není nezbytný. Dlouhodobé a necílené užívání může narušit přirozené regulační mechanismy organismu a potenciálně ovlivnit i další systémy, včetně kardiovaskulárního. Domnívám se proto, že melatonin by neměl být vnímán jako univerzální řešení, ale jako specifický nástroj pro konkrétní situace, zejména tam, kde dochází k narušení cirkadiánního rytmu. Jeho efektivita tak závisí nejen na dávce, ale především na správném načasování a indikaci.
Ing. Mária Zajičková, PhD.
organická chemička, popularizátorka vědy
Vysvětlivky
Cirkadiánní rytmus – vnitřní biologické hodiny organismu, které řídí cyklus spánku a bdění během 24 hodin.
Epifýza – malá žláza v mozku (šišinka), která produkuje hormon melatonin.
Neuroendokrinní procesy – propojení nervového a hormonálního systému, které řídí reakce organismu.
Neurotransmitery – chemické látky, které přenášejí signály mezi nervovými buňkami.
Jet lag – stav narušení spánku po rychlé změně časových pásem.
