V lidském těle žijí biliony mikroorganismů, které společně tvoří střevní mikrobiom. Přestože je pouhým okem nevidíme, jejich význam pro naše zdraví je mimořádný. Domnívám se, že střevní bakterie dnes již nelze považovat pouze za pasivní „obyvatele“ trávicího traktu. Moderní věda je označuje za aktivní partnery, kteří ovlivňují trávení, imunitu, metabolismus i fungování mozku. Podle časopisu Nature Reviews Gastroenterology & Hepatology je střevní mikrobiom považován za jeden z nejdůležitějších regulátorů lidského zdraví¹. Konstatuji proto, že jeho význam je srovnatelný s funkcí samostatného orgánu.
Představme si dvě osoby stejného věku, stejné hmotnosti a s podobným životním stylem. Jedna má rozmanitý, stabilní střevní mikrobiom, zatímco druhá by střevní bakterie prakticky neměla. Na první pohled by mezi nimi nemusel být viditelný rozdíl. Po čase by se však začaly objevovat výrazné odlišnosti. Člověk bez střevních bakterií by měl výrazně horší schopnost trávit některé složky potravy, zejména vlákninu. Organismus by zároveň produkoval podstatně méně látek, které vznikají činností prospěšných bakterií a podporují zdraví střevní sliznice. Výzkum publikovaný v časopise Cell ukazuje, že produkty metabolismu střevních bakterií významně ovlivňují energetický metabolismus, zánětlivé procesy i komunikaci mezi střevem a mozkem². Usuzuji proto, že bez střevního mikrobiomu by naše tělo fungovalo podstatně méně efektivně.
Mnoho lidí si střevní bakterie spojuje výhradně s trávením. Jejich úloha je však mnohem širší. Prospěšné bakterie se podílejí na tvorbě mastných kyselin s krátkým řetězcem, které představují významný zdroj energie pro buňky tlustého střeva. Zároveň se podílejí na syntéze vitamínu K a některých vitamínů skupiny B³. V The ISME Journal se uvádí, že střevní bakterie významně ovlivňují vstřebávání živin a integritu střevní bariéry³. Bez těchto mechanismů by organismus nedokázal efektivně využívat veškerý potenciál přijaté stravy.
Přibližně 70 procent buněk imunitního systému se nachází v okolí trávicího traktu. Není proto náhodou, že právě střevní mikrobiom patří mezi hlavní regulátory imunity. Podle časopisu Science prospěšné bakterie pomáhají imunitnímu systému rozlišovat mezi neškodnými a škodlivými mikroorganismy⁴. Konstatuji, že bez této regulace by mohl být organismus náchylnější k infekcím i nadměrným zánětlivým reakcím.
V posledních letech se intenzivně zkoumá tzv. osa střevo – mozek. Jde o obousměrnou komunikaci mezi nervovým systémem a střevním mikrobiomem. Výsledky publikované v Nature Reviews Microbiology naznačují, že střevní bakterie mohou ovlivňovat náladu, stresovou odpověď, kvalitu spánku i některé kognitivní funkce⁵. Usuzuji proto, že zdravé střevo nelze oddělit od psychického zdraví. Jde o systém, ve kterém jednotlivé orgány navzájem úzce spolupracují.
Na rozdíl od genetické výbavy patří střevní mikrobiom mezi faktory, které dokážeme do určité míry ovlivnit. Nejvýznamnější úlohu hraje pestrá strava, vláknina, fermentované potraviny, dostatek pohybu, kvalitní spánek a zvládání stresu. Naopak časté užívání antibiotik, jednostranná strava či chronický stres mohou jeho rozmanitost snižovat. Péče o střevní mikrobiom by měla být přirozenou součástí prevence, podobně jako péče o srdce nebo pohybový aparát. Správné fungování střevního mikrobiomu závisí především na každodenním životním stylu. V některých situacích však může být vhodným doplňkem také cílená podpora výživy. Produkty obsahující prebiotika, probiotika nebo rostlinné bioaktivní látky mohou vytvářet příznivé podmínky pro rozmanitost střevních bakterií. Hodnotím však, že nejlepších výsledků přináší jejich vzájemná kombinace.
Střevní bakterie představují mnohem více než pomocníky při trávení. Ovlivňují metabolismus, imunitu, hormonální regulaci, střevní bariéru i komunikaci s mozkem. Konstatuji, že představa života bez střevního mikrobiomu nám ukazuje, jak důležité jsou tyto mikroorganismy pro každodenní fungování organismu. Péči o střevní zdraví proto nepovažuji za módní trend, ale za jednu ze základních součástí moderní preventivní medicíny.
Ing. Mária Zajičková, PhD.
organická chemička, popularizátorka vědy
Vysvětlivky
Střevní mikrobiom – společenství bakterií a dalších mikroorganismů žijících v trávicím traktu.
Vláknina – nestravitelná složka rostlinné potravy, která slouží jako potrava pro prospěšné střevní bakterie.
Střevní bariéra – ochranná vrstva střeva, která reguluje vstřebávání živin a brání pronikání škodlivých látek do organismu.
Probiotika – živé mikroorganismy, které při dostatečném příjmu podporují zdraví hostitele.
Prebiotika – látky, které slouží jako potrava pro prospěšné střevní bakterie.
