
Inulin je druh rozpustné vlákniny, která je obecně známá pro své zdravotní účinky. Molekulární složení inulinu je fascinující. Je to polysacharid, který se skládá z fruktózových jednotek spojených glykosidovými vazbami. Právě tato struktura dává inulinu jeho jedinečné vlastnosti a odlišuje ho od jiných vláknin1. Inulin se přirozeně vyskytuje v mnoha rostlinách. Patří mezi ně kořen čekanky, topinambur, cibule, česnek a chřest. Inulin neoslní názvem. Ani barvou, ani vůní. Ale mikrobiota ho miluje. Tento prebiotický polysacharid působí jako zdroj energie pro „dobré“ bakterie ve střevě, čímž podporuje jejich růst a metabolickou aktivitu2,3.
Účinky jsou širokospektrální — podporují zdravou střevní mikroflóru a zlepšují tak celkové trávení, ale mají i množství dalších účinků:
Inulin má kromě svých biologických a výživových vlastností i významné aplikace v průmyslu. Je složkou, která zvyšuje výživovou hodnotu suplementů5.
Takže inulin není jen „doplněk pro střevo“ — je také technolog, který pomáhá suplementům fungovat tak, jak mají. Právě toto spojení biologické a technologické funkce dělá suplementaci s inulinem jedinečnou: každý gram může mít dvojitý účinek — podporuje mikrobiotu a zároveň usnadňuje podání ostatních složek. Suplementace se stává sofistikovanou a zároveň bezpečnou. Takže když příště vezmeš kapsli s inulinem, stojí za tím více než jen prášek — je to inteligentní kombinace biologie a technologie, která dokáže být prospěšná, pokud je správně vybraná a dávkovaná.
Ing. Mária Zajičková, PhD.
organická chemička, popularizátorka vědy
1Gibson, G.R., et al. Dietary Prebiotics: Definition and Role in Gastrointestinal Health. British Journal of Nutrition, 2017.
2 Slavin, J. Fiber and Prebiotics: Mechanisms and Health Benefits. Nutrients, 2013.
3 EFSA Scientific Opinions on Dietary Fiber. European Food Safety Authority, 2010.
4 Roberfroid, M. Inulin-type Fructans: Functional Food Ingredients. Journal of Nutrition, 2007.
5 Mensink, R.P., et al. Effects of Prebiotic Fibers on Cardiometabolic Health. American Journal of Clinical Nutrition, 2015.





