Ráno se probudíte po osmi hodinách spánku a přesto máte pocit, jako byste celou noc nespali. Potřebujete kávu, abyste se „nastartovali“, odpoledne přichází útlum a večer jste unavení, ale zároveň nedokážete vypnout. Pokud se tento scénář opakuje dlouhodobě, nemusí jít jednoduše o nedostatek spánku. Spánek a regenerace totiž nejsou totéž. Počet hodin strávených v posteli je pouze jednou částí skládačky. O tom, jak se ráno cítíme, rozhoduje také kvalita spánku, stresová zátěž, metabolické zdraví, dostupnost mikronutrientů a v neposlední řadě schopnost buněk efektivně vytvářet energii.
Často se setkáváme s jednoduchým pravidlem: dospělý člověk by měl spát přibližně 7 až 9 hodin. Je to rozumné doporučení, ale samotné číslo nevypovídá o všem. Přehled 36 systematických přehledů zahrnující více než 4,4 milionu lidí ukázal, že 7 až 8 hodin spánku denně bylo u dospělých nejpříznivěji spojeno se zdravotními výsledky.¹ To však neznamená, že každý člověk, který spí osm hodin, automaticky dosahuje kvalitní regenerace. Důležité je, jak tento spánek vypadá. Časté probouzení, nepravidelný spánkový režim, stres, alkohol, pozdní jídlo nebo některé zdravotní problémy mohou ovlivnit kvalitu spánku i tehdy, když jeho celková délka vypadá ideálně. Jednoduše řečeno, spánek proto nelze hodnotit pouze stopkami.
Během spánku se organismus nepřepíná do režimu „vypnuto“. Právě naopak. Probíhají procesy důležité pro obnovu nervového systému, metabolickou regulaci, imunitní funkce a regeneraci tkání. Pokud je však organismus dlouhodobě vystaven vysoké zátěži, výsledkem nemusí být jen pocit psychického vyčerpání. Chronický stres ovlivňuje také fyziologické regulační mechanismy.
Významnou roli v tomto procesu hraje hypotalamo-hypofýzo-nadledvinová osa, která je jedním z hlavních systémů regulujících stresovou odpověď. Systematický přehled publikovaný v časopise Sleep Medicine Reviews ukázal, že zhoršená kvalita spánku může zvyšovat reaktivitu této stresové osy.² Vzniká tak začarovaný kruh. Stres zhoršuje spánek a nekvalitní spánek zároveň snižuje schopnost organismu efektivně reagovat na další zátěž.
Pocit energie, který během dne vnímáme, má velmi konkrétní biologický základ. Na úrovni buněk je úzce spojen s molekulou ATP (adenosintrifosfátem), která slouží jako základní energetická měna organismu. Významnou roli při její tvorbě hrají mitochondrie. Tyto buněčné organely přeměňují energii získanou ze živin na formu, kterou buňky dokážou využívat. Pokud mitochondrie nepracují optimálně, nemusí to okamžitě znamenat onemocnění. Může se to však projevit sníženou tolerancí zátěže, horší regenerací nebo pocitem únavy. A právě zde se dostáváme k důležité myšlence: únava nemusí znamenat, že tělo potřebuje více hodin v posteli. Někdy potřebuje lepší podmínky pro regeneraci a tvorbu energie.
Jednou z látek, která má v mitochondriích významnou roli, je koenzym Q10. Je součástí elektrontransportního řetězce, kde se podílí na procesech vedoucích k tvorbě ATP. Zároveň působí jako antioxidant. Jeho význam při únavě zkoumaly také klinické studie. Metaanalýza 13 randomizovaných kontrolovaných studií zahrnující 1 126 účastníků publikovaná v časopise Frontiers in Pharmacology zjistila při suplementaci CoQ10 statisticky významné snížení skóre únavy ve srovnání s placebem.³
Další molekulou, o které se v souvislosti s buněčnou energií a stárnutím hovoří stále více, je NAD⁺ (nikotinamid adenin dinukleotid). NAD⁺ je nezbytný pro množství metabolických reakcí a hraje významnou roli při přenosu elektronů během buněčného metabolismu. Je také substrátem pro několik enzymů, které souvisejí s buněčnou odpovědí na stres a metabolickou regulací.
Při únavě a spánku se často zmiňuje také hořčík. Je to esenciální minerál, který se podílí na stovkách enzymatických reakcí včetně energetického metabolismu, nervové funkce a svalové činnosti. Jeho význam však není třeba přeceňovat. Systematický přehled dostupné literatury o hořčíku a spánku zahrnoval devět studií a více než 7 500 účastníků. Pozorovací studie naznačovaly souvislost mezi stavem hořčíku a kvalitou spánku, ale výsledky randomizovaných kontrolovaných studií byly nejednoznačné.⁵ To znamená, že hořčík může být důležitou součástí výživy, ale není třeba jej chápat jako tabletku na spánek.
Moderní člověk často funguje v režimu, který je biologicky trochu paradoxní. Přes den od sebe očekáváme vysoký výkon, večer chceme okamžitě usnout a během víkendu se snažíme dohnat regeneraci. Jak jsem již výše zmínila, organismus však nefunguje na principu vypínače. Pokud je stresová zátěž dlouhodobě vysoká, může být náročnější dosáhnout stavu, ve kterém se tělo dostatečně věnuje regeneraci. Výzkum zároveň ukazuje obousměrný vztah mezi stresem a spánkem. Kvalita spánku ovlivňuje stresovou reakci a stres může následně ovlivňovat kvalitu spánku.
V tomto bodě je na místě položit si otázku: „kdy už únava není jen únava?“ Občasná únava je normální. Po náročném dni, fyzickém výkonu nebo několika horších nocích je přirozené cítit pokles energie. Jiná situace nastává tehdy, když je únava dlouhodobá, nevysvětlitelná nebo se postupně zhoršuje. Pokud člověk spí dostatečně dlouho, přesto se pravidelně probouzí neodpočatý, přes den je výrazně ospalý, má problémy se soustředěním nebo pozoruje pokles výkonnosti, v takovém případě je vhodné hledat příčinu.
Únava může souviset s poruchami spánku, psychickou zátěží, anémií, nedostatkem některých živin, poruchami štítné žlázy, metabolickými onemocněními, infekcí nebo dalšími zdravotními problémy. Dlouhodobá únava je symptom, nikoli diagnóza.
Pokud chceme pochopit regeneraci organismu, musíme se na člověka dívat komplexněji. Důležitá je délka a kvalita spánku, stresová zátěž, fyzická aktivita, strava, metabolické zdraví, dostupnost mikronutrientů i schopnost organismu vytvářet a využívat energii. Teprve tehdy získáváme obraz, který je podstatně přesnější než jednoduché konstatování: „Spím osm hodin, takže bych měl být v pořádku.“ Osm hodin spánku je dobrý základ. Není to však záruka dobré regenerace. Pokud se dlouhodobě cítíme unavení navzdory dostatečnému spánku, nestačí se dívat pouze na počet hodin, které jsme prospali. Důležité je pochopit, jak náš organismus zvládá stres, zátěž a regeneraci.
Právě proto může být užitečným doplněním celkového obrazu vyšetření Heart Vision LIFE Balance pomocí Heart Vision. Analýza variability srdeční frekvence poskytuje pohled na fungování autonomního nervového systému, míru stresové zátěže, adaptační schopnost organismu, energetické rezervy či biorytmy. Výsledky přitom mohou pomoci hledat souvislosti mezi tím, jak spíme, jak zvládáme každodenní zátěž a jak regenerujeme. V kombinaci s dalšími informacemi o životním stylu tak získáváme mnohem komplexnější obraz o fungování organismu.
Heart Vision samozřejmě nenahrazuje lékařské vyšetření ani laboratorní testy. Jeho přínos spočívá především v tom, že nám umožňuje zachytit funkční stav regulačních mechanismů organismu a sledovat, jak se mění v čase. A právě trend může být často zajímavější než jeden izolovaný výsledek.
Ing. Mária Zajičková, PhD.
organická chemička, popularizátorka vědy
1. Itani O, Jike M, Watanabe N, Kaneita Y. Short sleep duration and health outcomes: a systematic review, meta-analysis, and meta-regression. Sleep Medicine. 2017.
2. Dalfsen JH, Markus CR. The influence of sleep on human hypothalamic-pituitary-adrenal (HPA) axis reactivity: A systematic review. Sleep Medicine Reviews. 2018.
3. Tsai IC, Hsu CW, Chang CH, et al. Effectiveness of Coenzyme Q10 Supplementation for Reducing Fatigue: A Systematic Review and Meta-Analysis of Randomized Controlled Trials. Frontiers in Pharmacology. 2022;13:883251.
4. Vinten KT, Trętowicz M, Coskun E, et al. NAD+ precursor supplementation in human ageing: clinical evidence and challenges. Nature Metabolism. 2025;7:1974–1990.
5. Abbasi B, Kimiagar M, Sadeghniiat K, et al. The Role of Magnesium in Sleep Health: a Systematic Review of Available Literature. Biological Trace Element Research. 2022.
