Po sérii zamračených dní stačí několik hodin jasného světla a mnoho lidí popisuje příval energie, lepší náladu a větší chuť jednat. Tento efekt je reálný, ale jeho podstata je především neurobiologická a psychofyziologická. Nemůžeme ho automaticky interpretovat jako důkaz dostatečné hladiny vitamínu D3.
Světlo, které dopadá do oka, aktivuje speciální buňky citlivé na jas. Ty následně vysílají signál do centra v mozku, které řídí naše vnitřní biologické hodiny a ovlivňuje rytmus spánku, bdění i denní energie. Naše vnitřní biologické hodiny se sladí s denním světlem, sníží se tvorba melatoninu (hormonu spánku) a upraví se hladiny serotoninu (hormonu dobré nálady). Podle studie publikované v časopise The Lancet Psychiatry¹ je expozice dennímu světlu spojena s nižším výskytem depresivních symptomů a stabilnějším cirkadiánním rytmem.
Z uvedených mechanismů i z citovaných studií konstatuji, že jde tedy o okamžitý neuroregulační efekt světla, nikoli o rychlou změnu zásob vitamínu D3.
Vitamín D se tradičně označuje jako vitamín, ale z biologického hlediska jde o prohormon. Když na naši pokožku dopadne sluneční UVB záření, z látky přirozeně přítomné v kůži se začne tvořit vitamín D3. Ten však ještě není aktivní. Nejprve se zpracuje v játrech a následně v ledvinách, kde se přemění na svou účinnou formu. Až tato finální podoba pak v těle funguje jako hormon, který se váže na specifické receptory v buňkách a ovlivňuje jejich činnost.
Podle studie publikované v časopise The New England Journal of Medicine² je receptor pro vitamín D3 zastoupen v mnoha tkáních včetně imunitních buněk, pankreatu, svalů a mozku. To znamená, že jeho působení není zaměřeno pouze na regulaci vápníku a fosforu, ale zasahuje i do mnoha dalších procesů v těle. Ovlivňuje genovou expresi související s imunitní odpovědí, zánětem, diferenciací buněk a metabolickou rovnováhou.
Domnívám se, že právě pochopení této hormonální povahy vitamínu D3 mění způsob, jakým bychom měli uvažovat o jeho nedostatku. Nejde o drobný výživový deficit, ale o narušení komplexní regulační sítě³.
Zvýšená intenzita světla má přímý vliv na autonomní nervový systém. Denní světlo podporuje aktivitu parasympatiku a snižuje hladiny stresových hormonů. Podle studie publikované v časopise Psychoneuroendocrinology⁴ je vyšší expozice přirozenému světlu spojena se snížením hladin kortizolu a se zlepšením subjektivního pocitu pohody.
Zároveň dochází ke zvýšení serotonergní aktivity. Intenzita světla tedy přímo formuje naši psychiku prostřednictvím neurochemických mechanismů. Je však důležité zdůraznit, že syntéza vitamínu D3 v kůži je proces postupný a závislý na více faktorech včetně zeměpisné šířky, ročního období, pigmentace kůže a věku. Několikahodinová expozice jarnímu slunci automaticky neznamená optimalizovanou hladinu vitamínu v séru.
Podle studie publikované v časopise The American Journal of Clinical Nutrition⁵ má významná část evropské populace suboptimální hladiny vitamínu D3 zejména během zimních a jarních měsíců. Tento deficit se může projevovat únavou, oslabenou imunitou, poruchami nálady či zhoršenou svalovou funkcí.
Slunce je přirozeným zdrojem, ale v našich geografických podmínkách není během velké části roku dostatečně intenzivní k zajištění adekvátní syntézy. Proto považuji suplementaci vitamínu D3 za racionální a preventivní krok, zejména v obdobích s nízkou expozicí UVB záření.
Pokud mluvíme o vitamínu D3 jako o hormonu, nevyhnutelně se dostáváme k tématu hormonální rovnováhy. Endokrinní systém funguje jako propojená síť. Změny v jedné části mohou ovlivnit další regulační osy.
Rostlinné adaptogeny a mikronutrienty hrají v tomto kontextu podpůrnou roli. Moringa oleifera obsahuje bioaktivní látky s antioxidačním potenciálem. Maca peruánská je tradičně spojována s podporou vitality a hormonální rovnováhy. Drmek obecný je stále předmětem výzkumu v oblasti regulace menstruačního cyklu a prolaktinu. Zinek přispívá ke správné funkci imunitního systému a k udržení normální hladiny testosteronu v krvi. Vitamíny B1 a E hrají roli v energetickém metabolismu a ochraně buněk před oxidačním stresem.
Produkt Hormone balance+ představuje komplexní přístup k podpoře regulačních mechanismů organismu. Nejde o náhradu vitamínu D3, ale o doplnění komplexního přístupu k hormonální stabilitě a metabolické rovnováze.
Slunce má okamžitý psychologický účinek a dlouhodobý biologický význam. Od fotonu, který dopadne na sítnici či kůži, se spouští kaskáda reakcí vedoucích k neurochemickým a hormonálním změnám. Tento proces je fascinující a zároveň precizně regulovaný.
Cítit se lépe během slunečného dne je přirozené. Předpokládat, že tím máme vyřešený status vitamínu D3, však není vědecky opodstatněné. Odpovědný přístup zahrnuje pochopení mechanismů, objektivní měření hladiny vitamínu D3 a v případě potřeby systematickou suplementaci. Světlo formuje naše tělo i mysl. Hormonální rovnováha však vyžaduje více než jen jasnou oblohu.
Ing. Mária Zajičková, PhD.
organická chemička, popularizátorka vědy
Vysvětlivky:
Cirkadiánní rytmus – vnitřní biologické hodiny regulující spánek, bdění a hormonální procesy.
Prohormon – látka, která se v těle přemění na aktivní hormon.
Parasympatikus – část autonomního nervového systému, která podporuje relaxaci a regeneraci.
Adaptogeny – rostlinné látky, které podporují odolnost organismu vůči stresu a udržují hormonální rovnováhu.
Cena s věrnostní slevou 13% je 745,59 Kč
