Existují doplňky, u kterých přesně víme, proč je užíváme. Vitamin D, pokud ho máme nedostatek. Železo při jeho deficitu. Bílkoviny jako doplněk, pokud je nedokážeme v dostatečném množství přijmout ze stravy. A pak existují látky, které mají v organismu několik biologických úloh. Karnozin podle mě patří právě sem. Karnozin je přirozeně se vyskytující dipeptid, který vzniká spojením β-alaninu a L-histidinu. V lidském organismu se nachází zejména v kosterních svalech a mozku, tedy v tkáních s vysokou metabolickou aktivitou.¹ Jeho význam však není založen na jednom jediném účinku. Karnozin může působit jako nitrobuněčný pufr, podílet se na regulaci kyselosti ve svalových buňkách a zároveň vykazuje antioxidační, antiglykační a karbonylové ochranné vlastnosti.¹,² Zjednodušeně řečeno, buňce neposkytuje energii způsobem, jakým to dělá stimulant. Spíše jí může pomáhat zvládat prostředí, ve kterém musí fungovat. Dokáže reagovat s některými reaktivními sloučeninami a podílet se na ochraně biomolekul před procesy spojenými s oxidací a glykací.¹,² Právě proto mě na karnozinu zajímá jeho širší význam. Není to látka, kterou bychom měli vnímat pouze skrze jeden konkrétní účinek. Je součástí přirozené biologie svalů a nervového systému a jeho vlastnosti jsou důvodem, proč je zkoumán v souvislosti s fyzickou výkonností, stárnutím i kognitivními funkcemi.²
Každý člověk má v různých obdobích života jinou zátěž. Někdo od svého organismu očekává vysoký fyzický výkon, jiný zvládání dlouhodobého psychického tlaku. Někdo bojuje s nedostatkem spánku a někdo se snaží udržet si svaly, paměť a fyzickou kondici navzdory přibývajícímu věku. Proto bych karnozin nevnímala jako doplněk určený jedné skupině lidí. Spíše jako látku, jejíž význam může být zajímavý v různých obdobích života.
U vytrvalostních a výkonnostních sportovců je zajímavá především úloha karnozinu ve svalech. Při intenzivní fyzické zátěži dochází ve svalových buňkách ke změnám vnitřního prostředí a schopnost karnozinu podílet se na pufrování kyselosti patří mezi mechanismy, které jsou v souvislosti s výkonem dlouhodobě zkoumány.¹,² Také novější randomizovaná klinická studie publikovaná v časopise Frontiers in Nutrition s 299 účastníky zkoumala přímo suplementaci 2 g karnozinu denně po dobu 12 týdnů. Výsledky ukázaly určité zlepšení fyzické vytrvalosti v některých skupinách.³
Zcela jiný příběh představuje člověk, který fyzicky netrénuje, ale jeho mozek funguje prakticky celý den. Přetížený manažer, podnikatel, člověk pracující pod neustálým časovým tlakem nebo někdo, kdo tráví většinu dne mezi obrazovkami, řeší jinou formu zátěže. Karnozin se přirozeně nachází také v mozkové tkáni a jeho antioxidační, antiglykační a další biologické vlastnosti jsou důvodem, proč je zkoumán také v souvislosti s nervovým systémem.¹,² To však neznamená, že karnozin odstraní stres nebo nahradí kvalitní spánek. Takové tvrzení by bylo příliš zjednodušující. Zajímavý je spíše biologický potenciál této látky.
Podobně se můžeme podívat také na maminku na mateřské dovolené, která je neustále unavená. Nedostatek spánku, přerušovaný odpočinek, psychická zátěž a neustálá péče o rodinu představují pro organismus skutečnou zátěž. Karnozin však není řešením chronické únavy. Může však být zajímavým doplňkem v období zvýšené fyzické a psychické zátěže, zejména jako součást celkové podpory organismu.
S přibývajícím věkem se otevírá další zajímavá oblast. Stárnutí souvisí nejen se změnami svalové hmoty a fyzické výkonnosti, ale také s postupnými změnami kognitivních funkcí. Právě zde máme i zajímavá data získaná u lidí. V dvojitě zaslepené randomizované studii publikované v časopise Journal of Alzheimer’s Disease vedla u zdravých lidí ve věku 60 až 78 let tříměsíční suplementace karnozinu k lepšímu zachování verbální epizodické paměti ve srovnání s placebem. Studie zároveň zaznamenala změny v prokrvení některých oblastí mozku.⁴ Další práce u starších lidí pozorovala také změny v expresi zánětlivého chemokinu a zachování verbální paměti.⁵
To však ještě neznamená, že karnozin léčí mozkovou mlhu nebo zabraňuje demenci. Takový závěr by byl vědecky neopodstatněný. Znamená to pouze, že existují klinická data, která z karnozinu a příbuzných dipeptidů dělají zajímavou oblast výzkumu v souvislosti se zdravým stárnutím a kognitivními funkcemi.
Právě proto, že jeho biologický význam není založen na jednom konkrétním problému. Karnozin je přirozenou součástí organismu a jeho koncentrace je vysoká zejména v tkáních, které jsou vystaveny intenzivní metabolické aktivitě.¹ Jeho schopnost podílet se na pufrování kyselosti, ochraně před reaktivními karbonylovými sloučeninami a procesy spojenými s oxidací a glykací z něj činí zajímavou molekulu z pohledu buněčné odolnosti.¹,²
A právě zde podle mě začíná dávat smysl uvažovat o karnozinu také jako o součásti každodenní suplementace. Ne proto, že bychom ho nezbytně potřebovali každý den. Ale proto, že každý den zatěžujeme své buňky. Někdo trénuje. Někdo pracuje deset hodin u počítače. Někdo se stará o malé děti a spí přerušovaně. Někdo žije pod neustálým psychickým tlakem. A někdo se ve vyšším věku snaží zůstat fyzicky i mentálně aktivní. Zátěž se mění, ale potřeba organismu tuto zátěž zvládat zůstává.
Proto na karnozinu oceňuji právě jeho komplexnost. Není to stimulant, který má člověka okamžitě „nakopnout“. Není to ani náhrada spánku, pohybu nebo kvalitní stravy. Je to látka, která má v organismu několik úloh a právě proto se na ni podle mě vyplatí dívat v širším kontextu. Pokud je základem kvalitní strava, dostatek bílkovin, pravidelný pohyb, přiměřený spánek a zvládnutý stres, pak může mít své místo také vhodně zvolená suplementace.
Podle aktuálního složení produktu nejde pouze o L-karnozin. Jedna kapsle šestisložkového Karnozinu EXTRA obsahuje 125 mg L-karnozinu a zároveň vitamin E, L-karnitin, koenzym Q10 a extrakty z borůvek a plodů vinné révy.⁶ Vitamin E přispívá k ochraně buněk před oxidačním stresem a koenzym Q10 je součástí procesů souvisejících s tvorbou energie v mitochondriích. Je to doplněk, který zapadá do širší myšlenky dlouhodobé podpory a právě proto by podle mě mohl mít své místo také v každodenní suplementaci. Jako jeden z dílků skládačky, která začíná stravou a pokračuje pohybem a spánkem.
Ing. Mária Zajičková, PhD.
organická chemička, popularizátorka vědy
1. Boldyrev, A. A., Aldini, G., & Derave, W. (2013). Physiology and Pathophysiology of Carnosine. Physiological Reviews, 93(4), 1803–1845.
2. de Courten, B., et al. (2023). Carnosine and Beta-Alanine Supplementation in Human Medicine: A Narrative Review and Critical Assessment. Nutrients, 15(7), 1770.
3. Hisatsune, T., Kaneko, J., Kurashige, H., Cao, Y., Satsu, H., Totsuka, M., Katakura, Y., Imabayashi, E., & Matsuda, H. (2016). Effect of Anserine/Carnosine Supplementation on Verbal Episodic Memory in Elderly People. Journal of Alzheimer’s Disease, 50(1), 149–159.
4. Hisatsune, T., et al. (2016). Effect of Anserine/Carnosine Supplementation on Verbal Episodic Memory in Elderly People. Journal of Alzheimer’s Disease, 50(1), 149–159.
5. McCormick, R., et al. (2025). Carnosine supplementation improves Cognitive outcomes in younger participants of the NEAT trial. Neurobiology of Disease.
Vysvětlivky
Dipeptid – molekula tvořená spojením dvou aminokyselin
Glykace – proces, při kterém se cukry vážou na bílkoviny nebo jiné molekuly bez účasti enzymů
Karbonylové sloučeniny – reaktivní látky, které mohou v buňkách reagovat s bílkovinami a dalšími biomolekulami
Epizodická paměť – schopnost vybavovat si konkrétní události a osobní zážitky
Mitochondrie – buněčné struktury, ve kterých vzniká většina energie využitelné buňkou
Metabolická aktivita – souhrn chemických procesů, které v buňce zajišťují její fungování a energetické potřeby
pufrování kyselosti – schopnost stabilizovat změny kyselosti, například ve svalech během intenzivní zátěže
Cena s věrnostní slevou 13% je 715,31 Kč
