V posledních letech se stále častěji setkáváme s různými zařízeními, která dokážou analyzovat činnost srdce a na základě získaných údajů hodnotit míru stresu, regenerace či celkovou odolnost organismu. Mezi ně patří také systém Heart Vision, který využívá analýzu variability srdeční frekvence (HRV). Při prezentaci této metody se někdy vytváří dojem, že jde o podrobné vyšetření srdce. Ve skutečnosti však Heart Vision sleduje něco trochu jiného než klasické EKG vyšetření u lékaře.
Mnoho lidí si zdravý srdeční rytmus představuje jako dokonale pravidelné střídání jednotlivých úderů. Ve skutečnosti se čas mezi jednotlivými údery neustále mírně mění. Tyto drobné rozdíly jsou zcela přirozené a odrážejí způsob, jakým nervový systém průběžně přizpůsobuje činnost srdce aktuálním potřebám organismu. Právě tyto malé změny označujeme jako variabilitu srdeční frekvence (HRV). Heart Vision | Carnomed
Významnou roli hraje autonomní nervový systém. Jde o část nervového systému, která řídí procesy probíhající automaticky, tedy bez vědomého ovládání. Reguluje například srdeční činnost, krevní tlak, dýchání či trávení. Autonomní nervový systém se skládá ze dvou hlavních částí – sympatiku a parasympatiku.
Sympatikus bývá označován jako systém „bojuj, nebo uteč“. Aktivuje se během stresu, fyzické námahy nebo situací vyžadujících zvýšenou pozornost. Tehdy se zrychluje srdeční frekvence, stoupá krevní tlak a organismus se připravuje na vyšší výkon.
Parasympatikus naopak podporuje odpočinek, regeneraci a obnovu organismu. Aktivuje se zejména během relaxace, spánku nebo po jídle. Jeho působení vede ke zpomalení srdeční frekvence a podpoře regeneračních procesů.
Jedním z nejdůležitějších nervů parasympatického systému je nervus vagus, nazývaný také bloudivý nerv. Tento nerv propojuje mozek s více orgány včetně srdce, plic a trávicího systému. Jeho prostřednictvím může mozek ovlivňovat srdeční frekvenci a další tělesné funkce. Právě aktivita nervus vagus významně ovlivňuje hodnoty variability srdeční frekvence. Vyšší HRV se proto často považuje za nepřímý ukazatel silnějšího parasympatického vlivu a lepší schopnosti organismu přizpůsobovat se měnícím se podmínkám. Tento předpoklad podporují také výzkumy publikované v časopise Frontiers in Psychology, podle kterých může HRV poskytovat cenné informace o fungování autonomního nervového systému a adaptačních schopnostech organismu.¹
Heart Vision využívá krátký záznam elektrické aktivity srdce a následně analyzuje časové intervaly mezi jednotlivými údery. Nehodnotí primárně stav srdečního svalu ani nevyhledává specifická onemocnění. Jeho hlavním cílem je analyzovat variabilitu srdeční frekvence a z ní odhadovat rovnováhu mezi sympatikem a parasympatikem. Výsledky mohou naznačovat, zda se organismus nachází spíše ve stavu zvýšené zátěže nebo regenerace.
Právě zde vzniká nejvíce nedorozumění. Klasické EKG vyšetření prováděné lékařem slouží především k posouzení elektrické aktivity srdce a může pomoci při diagnostice některých poruch rytmu, poruch vedení vzruchů či dalších kardiologických problémů. Heart Vision naopak není určen k diagnostice srdečních onemocnění. Přestože využívá podobný princip záznamu elektrické aktivity srdce, jeho cílem není vyhledávat nemoci, ale analyzovat variabilitu srdeční frekvence a odhadovat adaptační procesy organismu.
Jinými slovy, EKG odpovídá zejména na otázku, zda srdce funguje správně z kardiologického hlediska, zatímco Heart Vision se snaží posoudit, jak organismus reaguje na zátěž a regeneraci.
Hodnoty HRV mohou ovlivnit mnohé faktory. Významnou roli hraje kvalita spánku, psychický stres, fyzická aktivita, věk, akutní onemocnění, některé léky či konzumace alkoholu a kofeinu. Výzkumy publikované v Journal of Clinical Monitoring and Computing ukazují, že výsledky HRV mohou být ovlivněny širokým spektrem fyziologických i environmentálních faktorů.² Právě proto bývá při sledování HRV často důležitější dlouhodobý trend než jedno jediné měření.
Heart Vision nepředstavuje náhradu kardiologického vyšetření ani klasického EKG. Jde o nástroj, který analyzuje variabilitu srdeční frekvence a poskytuje informace o fungování autonomního nervového systému, míře regenerace a schopnosti organismu reagovat na zátěž. Největší hodnotu má tehdy, když se jeho výsledky interpretují jako doplňkový ukazatel celkového stavu organismu.
Ing. Mária Zajičková, PhD.
organická chemička, popularizátorka vědy
1. Shaffer, F., & Ginsberg, J. P. (2017). An Overview of Heart Rate Variability Metrics and Norms. Frontiers in Public Health, 5, 258.
2. Fatisson, J., Oswald, V., & Lalonde, F. (2016). Influence Diagram of Physiological and Environmental Factors Affecting Heart Rate Variability. Journal of Clinical Monitoring and Computing, 30(3), 293–302.
Vysvětlivky
Heart Vision – diagnostický systém využívající jednokanálové EKG k analýze variability srdeční frekvence.
HRV (Heart Rate Variability) – variabilita srdeční frekvence, tedy kolísání časových intervalů mezi jednotlivými údery srdce.
Autonomní nervový systém – část nervového systému, která řídí procesy probíhající bez vědomého ovládání, například srdeční činnost, dýchání nebo trávení.
EKG (elektrokardiografie) – vyšetření zaznamenávající elektrickou aktivitu srdce.
