Při výběru doplňků stravy se čím dál více ukazuje, že rozhodující úlohu nehraje jen samotná účinná látka, ale i její forma a způsob doručení do organismu. V posledních letech se do popředí dostávají lipozomální doplňky, které představují technologicky odlišný přístup k suplementaci. Jde o formy, kde jsou vitaminy nebo jiné bioaktivní látky uzavřeny do mikroskopických lipidových obalů – lipozomů. Tyto struktury jsou zajímavé zejména tím, že jsou strukturálně podobné buněčným membránám, což vytváří předpoklad pro jejich lepší interakci s organismem. Domnívám se, že právě tento biologický princip stojí za rostoucím zájmem o tuto formu suplementace.
Proto se v tomto blogu budu podrobněji věnovat tomu, jak lipozomální doplňky fungují, v čem se liší od klasických forem a co o jejich účinnosti naznačují nejnovější vědecké poznatky a kam směřuje jejich budoucnost.
Jak už bylo v úvodu naznačeno, lipozom je mikroskopická částice tvořená fosfolipidovou dvojvrstvou. Účinná látka, například vitamin nebo jiná bioaktivní sloučenina, je uzavřena uvnitř lipozomu. Taková forma totiž dokáže chránit účinnou látku před nepříznivým prostředím trávicího traktu, jako je kyselé pH žaludku nebo enzymatická degradace. Zároveň umožňuje snazší pronikání přes biologické membrány, protože obal lipozomu je podobný buněčným membránám v lidském těle. Technologicky se nejčastěji využívá lecitin (slunečnicový nebo sójový), přirozený zdroj fosfolipidů, který umožňuje vytvoření této struktury.
Klasické doplňky stravy procházejí trávicím traktem, kde může dojít k částečnému rozkladu účinné látky ještě před jejím vstřebáním. Lipozomální forma se snaží tento problém obejít. Díky ochrannému obalu se účinná látka dostává do tenkého střeva ve větší míře zachovaná. Následně může být absorbována efektivněji, přičemž lipozomy mohou splývat s buněčnými membránami nebo být přijaty buňkami prostřednictvím endocytózy. Ze studií vyplývá, že u některých látek může tato forma vést k vyšší biologické dostupnosti ve srovnání s běžnými formami.¹
Nejnovější studie naznačují, že lipozomální formy mohou zlepšovat biologickou dostupnost některých živin, přičemž nejvíce zkoumanou látkou v posledních letech je vitamin C. Podle výzkumu publikovaného v časopise Basic & Clinical Pharmacology & Toxicology (2025) byla u lipozomálního vitaminu C zaznamenána 1,2 až 5,4násobně vyšší maximální koncentrace v krvi, stejně jako vyšší celková expozice organismu¹. To naznačuje, že organismus dokáže tuto formu zpracovat efektivněji a udržet ji déle v oběhu.
Další studie ukazují, že lipozomální vitamin C může mít oproti klasickým formám výhodu nejen ve vstřebávání, ale i v efektivnějším přenosu do buněk, včetně buněk imunitního systému². Zároveň se pozorují stabilnější hladiny vitaminu C v čase, což poukazuje na odlišnou farmakokinetiku oproti běžným formám³.
Výzkum publikovaný v Journal of Liposome Research (2025) posouvá koncept ještě dál a popisuje přechod od jednoduchého vstřebávání k tzv. cílenému doručování živin⁴. Jde o přístup, při kterém se účinné látky mohou dostat přesně do konkrétních buněk nebo tkání, kde mají působit. Toho se dosahuje úpravou povrchu lipozomů nebo jejich reakcí na prostředí, například pH nebo enzymy. Konstatuji, že tento směr je zatím rozvinutý zejména v medicíně, ale jeho přesah do výživy je stále zřetelnější. V budoucnu může jít o významný nástroj pro přesnější nutriční intervenci.
Rostoucí význam personalizované výživy, na který poukazuje systematický přehled publikovaný v časopise Nutrients (2025), bere v úvahu genetiku, metabolismus a individuální rozdíly v absorpci živin⁵. V tomto kontextu mohou lipozomální formy hrát roli flexibilního nástroje, který umožňuje přizpůsobit suplementaci konkrétním potřebám jednotlivce. Usuzuji, že jejich význam bude růst zejména u lidí se sníženou vstřebatelností nebo zvýšenou potřebou antioxidantů.
Na trhu se dnes nejčastěji setkáváme s lipozomálními formami vitaminu C, vitaminů skupiny B, vitaminu D, glutathionu či kurkuminu. Jde o látky, u nichž má biologická dostupnost zásadní význam pro jejich účinek v organismu.
V kontextu moderních lipozomálních formulací se na trhu objevují i kombinované produkty. Příkladem je Sulforafan EXTRA Liposomal Q10, který spojuje sulforafan, koenzym Q10 a lipozomální technologii. Koenzym Q10 je důležitý pro energetický metabolismus v mitochondriích a jeho hladiny přirozeně klesají s věkem. Lipozomální forma zajišťuje až 6násobně vyšší vstřebatelnost koenzymu Q10, což vede k rychlejšímu nástupu účinku a delšímu setrvání v organismu. Kombinace sulforafanu a lipozomálního Q10 poskytuje antioxidační ochranu, detoxikaci a podporu vitality pro srdce, mozek i imunitní systém. Běžný sulforafan má vstřebatelnost na úrovni cca 70–80 %, v kombinaci s lipozomálním koenzymem se dostupnost může pohybovat až na úrovni 95–97 %.
Usuzuji, že právě výběr těchto látek není náhodný. Lipozomální doplňky mohou být vhodné pro široké spektrum lidí, zejména pro ty, kteří mají zvýšené nároky na příjem živin nebo specifické potřeby.
Závěrem konstatuji, že lipozomální doplňky stravy představují technologicky pokročilý přístup k suplementaci. Jejich význam spočívá zejména ve snaze zvýšit biologickou dostupnost účinných látek a zlepšit jejich využití v organismu.
Moderní výzkum i praktické zkušenosti naznačují, že forma podání může hrát stejně důležitou roli jako samotné složení doplňku. Domnívám se proto, že lipozomální doplňky nejsou jen krátkodobým trendem, ale přirozeným vývojem ve výživě a péči o zdraví.
Ing. Mária Zajičková, PhD.
organická chemička, popularizátorka vědy
1. Dos Santos, M., et al. (2025). Liposomal vitamin C pharmacokinetics and bioavailability in humans. Basic & Clinical Pharmacology & Toxicology.
2. Pullar, J. M., Carr, A. C., & Vissers, M. C. M. (2024). The roles of vitamin C in skin health and immune function and its delivery via liposomal formulations. European Journal of Nutrition.
3. Kirby, D. F., & Leverett, B. D. (2024). Comparative absorption of liposomal and non-liposomal vitamin C in human subjects. Applied Sciences.
4. Zhang, H., et al. (2025). Advances in liposomal drug delivery and targeted nutrient transport systems. Journal of Liposome Research.
5. Fenech, M., et al. (2025). Personalized nutrition and variability in nutrient metabolism and absorption. Nutrients.
Vysvětlivky
Lipozom – lipidová mikročástice podobná buněčné membráně, která slouží k transportu účinných látek.
Biologická dostupnost – podíl látky, který se vstřebá a využije v organismu.
Endocytóza – buněčný mechanismus přijímání látek.
Fosfolipidy – základní stavební složky buněčných membrán.
Farmakokinetika – chování látky v organismu (vstřebávání, distribuce, metabolismus, vylučování).
Cena s věrnostní slevou 13% je 1383,30 Kč
