V posledních letech se stále více hovoří o pojmu longevity medicína, který se nezabývá jen tím, jak dlouho žijeme, ale především tím, v jaké kvalitě tyto roky prožíváme. Cílem není pouze prodloužit život, ale prodloužit období, během kterého si zachováváme vitalitu, fyzickou kondici a mentální výkonnost. Chronologický věk přitom nemusí vždy odrážet skutečný stav organismu, protože se stále častěji hovoří o tzv. biologickém věku, který souvisí se stavem buněk, tkání a orgánů. Ze studií vyplývá, že procesy jako oxidativní stres, zánět či metabolické nastavení lze ovlivnit životním stylem, a tím zpomalit nebo urychlit biologické stárnutí¹. Domnívám se, že právě tento pohled mění způsob, jakým přistupujeme ke zdraví, protože dlouhověkost přestává být otázkou genetiky a stává se výsledkem každodenních rozhodnutí.
Na buněčné úrovni hraje klíčovou roli především pohyb, výživa a regenerace. Pravidelná fyzická aktivita neznamená jen vyšší energetický výdej, ale představuje signál pro buňky, který ovlivňuje mitochondriální aktivitu, citlivost na inzulin i zánětlivé procesy². Stejně tak se ukazuje, že důležité není jen to, co jíme, ale i kdy jíme, protože načasování příjmu živin může ovlivnit metabolismus a procesy opravy buněk³. Významnou roli hraje také spánek, během kterého dochází k regeneraci organismu a stabilizaci hormonálních procesů, přičemž jeho nedostatek je spojen se zvýšeným zánětem a metabolickými poruchami⁴. Nelze opomenout ani stres, který při dlouhodobém působení ovlivňuje hormonální rovnováhu a může urychlovat biologické stárnutí⁵. Usuzuji, že tyto faktory nepůsobí izolovaně, ale vytvářejí propojený systém, který rozhoduje o tom, jak efektivně organismus funguje.
Z pohledu moderních výzkumů se stále více ukazuje, že proces stárnutí probíhá přímo na úrovni buněk. Důležitou roli hrají například telomery, tedy ochranná zakončení chromozomů, která se s věkem zkracují. Některé studie naznačují, že faktory jako chronický stres, nedostatek pohybu či nekvalitní strava mohou tento proces urychlovat, zatímco zdravý životní styl ho může zpomalovat⁶. Stejně tak se diskutuje o roli tzv. epigenetiky, tedy mechanismů, které ovlivňují aktivitu genů bez změny jejich samotné struktury. Ze studií vyplývá, že právě každodenní návyky mohou ovlivnit, které geny se „zapnou“ a které zůstanou neaktivní.
V tomto kontextu se stále více diskutuje také o doplňcích stravy zaměřených na podporu longevity mechanismů. Příkladem je produkt NAD+ RiaGev® EXTRA Longevity, který se zaměřuje na podporu hladin NAD+, koenzymu důležitého pro energetický metabolismus buněk a procesy související se stárnutím. Stejně tak lze zmínit i Naturální kolagen z vaječných membrán I like 2 MOVE IT, který je zaměřen na podporu pohybového aparátu, tedy oblasti, která významně ovlivňuje kvalitu života ve vyšším věku.
Domnívám se, že tento pohled ještě více zdůrazňuje význam běžných rozhodnutí, protože ukazuje, že životní styl má přímý vliv na fungování organismu na té nejzákladnější úrovni.
Z pohledu longevity medicíny proto nejde o zázračná řešení, ale o dlouhodobou optimalizaci životního stylu na buněčné úrovni. Pravidelný pohyb, vyvážená strava, správné načasování živin, kvalitní spánek a zvládání stresu vytvářejí prostředí, ve kterém mohou buňky a orgány fungovat co nejdéle efektivně. Usuzuji, že právě malé každodenní návyky mají největší význam, protože jejich efekt se kumuluje v čase. Nejde tedy jen o to dožít se vysokého věku, ale prožít co nejvíce let v dobrém zdraví, síle a mentální svěžesti.
Stejně tak i produkty nepředstavují náhradu základních návyků, ale spíše jejich doplnění. V kombinaci se zdravým životním stylem mohou být součástí komplexního přístupu, jehož cílem je udržet organismus funkční co nejdéle. Proto lze konstatovat, že malá denní rozhodnutí představují investici do budoucnosti, která se projeví až s odstupem let. Začít má proto smysl už dnes.
Ing. Mária Zajičková, PhD.
organická chemička, popularizátorka vědy
Vysvětlivky
Longevity medicína – přístup zaměřený na prodloužení života ve zdraví a dobré kvalitě.
Biologický věk – reálný stav organismu na základě funkce buněk a orgánů, nikoliv kalendářní věk.
Mitochondrie – buněčné struktury odpovědné za tvorbu energie.
