V odborné praxi se stále častěji setkávám s tím, že veřejnost vnímá probiotika jako univerzální řešení. Konstatuji, že takový přístup je zjednodušující. Mikrobiom představuje komplexní ekosystém, jehož rovnováha je závislá na konkrétních kmenech, jejich množství a interakcích s hostitelem. Proto považuji za klíčové hovořit ne o probiotikách obecně, ale o konkrétních kmenech a jejich funkčním významu.
Produkt PROBIO FLORA 10¹⁰ CFU představuje zajímavý modelový příklad, protože obsahuje široké spektrum bakteriálních kmenů, které pokrývají více fyziologických i patologických stavů. V následujícím textu analyzuji jejich význam z pohledu konkrétních zdravotních potřeb a zároveň si analyzujeme, jaké široké pokrytí může tento produkt v rámci organismu nabídnout.
Obnova střevní mikroflóry po antibiotikách je jednou z nejlépe prozkoumaných indikací probiotik. Antibiotická léčba často vede ke stavu, který označujeme jako dysbióza. Jde o výrazné snížení diverzity mikrobioty. Podle studie publikované v časopise Journal of the American Medical Association probiotika významně snižují riziko antibiotiky indukovaného průjmu.1
Z funkčního hlediska zde vstupují do hry kmeny jako Enterococcus faecium a Lacticaseibacillus rhamnosus, které podporují rekolonizaci střeva. Zajímavý je také Lactococcus lactis, který přispívá k tvorbě ochranných metabolitů střevní sliznice.
Důležitou roli hraje také Lactobacillus acidophilus a Streptococcus thermophilus, které podporují trávení laktózy a zlepšují konzistenci stolice. To je obzvlášť relevantní u populace s laktózovou intolerancí nebo narušeným trávením.
Kmeny Lactiplantibacillus plantarum, Levilactobacillus brevis a Lacticaseibacillus casei patří mezi nejvíce funkčně prozkoumané probiotické bakterie v kontextu střevního zánětu. Jejich společným jmenovatelem je schopnost modulovat imunitní odpověď, snižovat produkci pro-zánětlivých cytokinů a podporovat obnovu střevní slizniční bariéry. Zároveň se podílejí na stabilizaci mikrobiálního prostředí, čímž vytvářejí podmínky pro regeneraci narušeného ekosystému.
Právě tyto mechanismy jsou klíčové při stavech, jako je Crohnova choroba nebo syndrom dráždivého tračníku (IBS), kde dochází k chronickému zánětu a zvýšené permeabilitě střeva. Podle studie publikované v Nature Reviews Gastroenterology and Hepatology má modulace mikrobiomu potenciál ovlivnit průběh zánětlivých onemocnění střev2. V tomto kontextu nevnímám význam těchto kmenů izolovaně, ale spíše jako koordinovaný biologický zásah, který cílí na základ problému, nejen na jeho projevy.
Histaminová intolerance představuje komplexní stav, při kterém hraje roli nejen enzymatická aktivita, ale také složení střevní mikrobioty. Myslím si, že právě zde je klíčová selekce kmenů. Ne všechna probiotika jsou vhodná, některá mohou dokonce produkci histaminu podporovat. V tomto kontextu považuji za přínosné kmeny jako Lacticaseibacillus paracasei a Lactiplantibacillus plantarum, které pomáhají modulovat imunitní odpověď a snižovat zánět. Pediococcus acidilactici svou antimikrobiální aktivitou přispívá k potlačení nežádoucích bakterií, které mohou histamin produkovat. V praxi to znamená, že cílem není „silnější mikrobiota“, ale metabolicky vyvážená mikrobiota.3
Při hodnocení probiotik považuji za důležité zohlednit také geografický a stravovací kontext. Evropská populace má typicky vyšší příjem zpracovaných potravin a nižší příjem vlákniny ve srovnání s některými jižními a středomořskými zeměmi Evropy, jako jsou Itálie či Řecko, kde přetrvávají tradičnější stravovací modely s vyšším podílem čerstvých surovin, rostlinné stravy a fermentovaných potravin. To vede ke snížené diverzitě mikrobiomu. Kmeny jako Lactiplantibacillus plantarum, Lactococcus lactis a Pediococcus acidilactici podporují fermentační procesy a produkci prospěšných metabolitů, čímž tento deficit kompenzují.2,3
Nemohu nezmínit děti jako segment, u kterého má práce s mikrobiomem mimořádný význam. Právě v dětském věku se střevní mikrobiota teprve formuje, což z ní činí strategicky ovlivnitelný systém s dlouhodobými důsledky pro zdraví. Dochází k nastavování imunitních reakcí, tolerance na antigeny a metabolických procesů, které mohou ovlivnit zdraví v dlouhodobém horizontu.
Kmeny jako Lacticaseibacillus rhamnosus, Lacticaseibacillus paracasei a Bifidobakteriální analogy funkčně zastoupené v komplexu hrají významnou roli při podpoře imunitní rovnováhy a snižování výskytu alergických reakcí. Streptococcus thermophilus a Lactobacillus acidophilus zároveň podporují trávení laktózy, což je prakticky relevantní zejména v raném věku.
Podle studie publikované v časopise Pediatrics podávání těchto probiotických kmenů v dětském věku souvisí se sníženým výskytem atopického ekzému a infekcí trávicího traktu4.
Z odborného pohledu považuji za důležité, že tyto kmeny nepůsobí jen jako krátkodobá podpora, ale podílejí se na formování imunitního systému. To je zásadní rozdíl oproti intervencím v dospělosti.
Na základě dostupných vědeckých poznatků konstatuji, že účinnost probiotického produktu není dána jen počtem CFU (colony forming units, tedy počet mikroorganismů), ale především kvalitativním složením kmenů a jejich vzájemnou interakcí.
PROBIO FLORA 10¹⁰ CFU představuje komplexní přístup, který reflektuje potřeby moderního člověka v kontextu jeho prostředí i životního stylu. Kombinace kmenů pokrývá široké spektrum indikací od trávicích potíží přes imunitu až po metabolické zdraví. Zároveň zohledňuje specifika evropské populace a je vhodná i pro děti od 3 let.
Právě tato komplexnost a cílenost představuje rozdíl mezi náhodným výběrem probiotika a racionálně zvolenou intervencí, která respektuje biologické souvislosti organismu.
Ing. Mária Zajičková, PhD.
organická chemička, popularizátorka vědy
1. Hempel, S., Newberry, S. J., Maher, A. R., Wang, Z., Miles, J. N. V., Shanman, R., Johnsen, B., & Shekelle, P. G. (2012). Probiotics for the prevention and treatment of antibiotic-associated diarrhea. Journal of the American Medical Association, 307(18), 1959–1969.
2. Ni, J., Wu, G. D., Albenberg, L., & Tomov, V. T. (2017). Gut microbiota and inflammatory bowel disease. Nature Reviews Gastroenterology & Hepatology, 14, 599–612.
3. Sanders, M. E., Merenstein, D. J., Reid, G., Gibson, G. R., & Rastall, R. A. (2018). Probiotics and prebiotics in intestinal health and disease: From biology to the clinic. Nature Reviews Gastroenterology & Hepatology, 15(8), 397–411.
4. Thomas, D. W., Greer, F. R., & American Academy of Pediatrics Committee on Nutrition. (2010). Probiotics and prebiotics in pediatrics. Pediatrics, 126(6), 1217–1231.
Vysvětlivky:
Mikrobiom – soubor všech mikroorganismů žijících v lidském těle
Dysbióza – narušení rovnováhy střevní mikroflóry
CFU – počet životaschopných bakterií schopných množení
Cytokiny – signální molekuly regulující zánět a imunitu
Permeabilita střeva – propustnost střevní stěny
IBS (syndrom dráždivého tračníku) –onemocnění trávicího traktu
