Adaptogeny jsou rostlinné látky, které získaly popularitu jako přírodní prostředky na zvládání stresu, únavy nebo snižování pocitu vyčerpání1. Jejich reputace však není jen produktem marketingu — za tímto tématem stojí stovky let tradičního používání a stále silnější i vědecké poznatky2. Přesto se mezi lidmi udržuje mnoho nejasností a mýtů. Domnívám se, že je důležité rozlišit mezi tím, co adaptogeny skutečně dělají, a tím, co se jim připisuje jen na základě naděje nebo zjednodušených tvrzení.
Adaptogeny nefungují jako stimulanty typu kofein, které dočasně „nakopnou“ tělo3. Místo toho jejich účinek spočívá v modulaci fyziologických reakcí organismu tak, aby byl odolnější vůči stresovým situacím2. Jejich efekt se projevuje v čase a souvisí spíše s podporou regulačních mechanismů těla než s okamžitým „zlepšením“.
Když tělo čelí stresu — ať už fyzickému nebo psychickému — aktivuje se komplexní síť reakcí4. Adaptogeny se chovají jako „regulátory“ v této reakci. Jejich schopnost mírně modulovat produkci kortizolu a dalších stresových hormonů je klíčem k jejich účinku — nejen snižují přehnanou aktivaci stresových drah, ale zároveň nepůsobí tak, aby tuto reakci úplně potlačily.
V prosinci 2025 byla publikována významná přehledová studie, která spojila tradiční poznatky a moderní molekulární fyziologii5. Tato práce zdůrazňuje, že adaptogeny působí na více úrovních organismu – od regulace stresové osy až po ovlivnění zánětlivých drah, mitochondriální funkce a buněčné energie.
Studie konstatuje, že adaptogeny zvyšují adaptační kapacitu organismu, tedy jeho schopnost reagovat efektivně na opakované nebo chronické stresory, a to bez úplného potlačování fyziologických reakcí organismu5. Tento přístup je ve své podstatě modulační — nesnižuje projevy stresu jednorázově, ale postupně zlepšuje schopnost těla „zotavit se“ a regionalizovat reakce tak, aby nebyly přehnané a vyčerpávající¹.
Z této studie lze vyvodit závěr, že adaptogeny dávají největší smysl v kontextu dlouhodobé strategie, kde jsou součástí komplexu opatření včetně spánku, výživy a zvládání denního stresu. Nejsou náhradou spánku či přiměřeného životního režimu, ale mohou být jeho podpůrným prvkem¹.
Jedním z nejčastějších omylů je předpoklad, že jeden adaptogen je univerzální pro všechny. Realita je taková, že reakce na konkrétní adaptogen je individuální — závisí na genetických predispozicích, životním stylu, úrovni stresu a metabolickém profilu3. Proto může mít někdo výraznější užitek z jedné rostliny, zatímco jiný může lépe reagovat na jinou.
Stejně tak je důležité uvědomit si, že kvalita extraktu a standardizace účinných látek se liší mezi produkty na trhu1. Bez transparentního označení je těžké předpokládat, zda suplement obsahuje optimalizované množství látek, které studie zkoumaly.
Pokud se rozhodnete adaptogeny zařadit do denní rutiny, je rozumné k tomu přistupovat systematicky. Usuzuji, že jejich největší přínos je při pravidelném, dlouhodobém užívání v kombinaci s přiměřeným spánkem, vyváženou stravou a řízeným zvládáním stresu2. Nejsou to „zázračné kapsle“, které nahradí zdravé návyky, ale mohou posílit schopnost organismu adaptovat se na náročná období.
Adaptogeny představují zajímavou třídu rostlinných látek, které působí modulací stresové odpovědi a podporou adaptace organismu2. Domnívám se, že jejich největší hodnota spočívá v tom, že zvýrazňují přirozené regulační mechanismy těla, bez drastického zasahování do jeho biochemických drah. Nejnovější studie z roku 2025 potvrzuje, že jejich účinek není jednorázový, ale komplexní a dlouhodobý5. Zároveň však vyžaduje realistická očekávání — účinek se neprojeví okamžitě a je nejvýraznější v kontextu celkového zdravého životního stylu.
Ing. Mária Zajičková, PhD.
organická chemička, popularizátorka vědy
Hung, C. F., et al. (2025). An exploratory and future perspective review of adaptogens: A multifaceted approach to enhancing human health and performance. Nutrients, 17(24), 9503.
